Oltář sedlecké katedrály v Kutné Hoře ozáří v den rovnodennosti sluneční paprsek

Proto není divu, že právě tady vyrostla v letech 1290 až 1320 v té době největší církevní stavba ve střední Evropě - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele.

Byla postavena jako konventní chrám cisterciáckého opatství a spolu se světoznámou sedleckou Kostnicí tvoří ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Sedlecká katedrála byla vystavěna neznámým tzv. Mistrem sedleckého chrámu. Jedná se o styl, který zvýrazňuje výšku a subtilnost stavby, a k tomuto účelu využívá jedinečný skrytý opěrný systém.

Po husitských válkách z ní však zbyly pouze ruiny. Až v roce 1700 za opata Jindřicha Snopka byl chrám opraven. Architektem hlavní etapy jeho obnovy byl geniální Jan Blažej Santini - Aichel, který do stavby přinesl některé světově unikátní stavební prvky - například samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště.

Sedlecká katedrála - exteriér|foto: Římskokatolická farnost Kutná Hora-Sedlec

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je pro svou výjimečnost a stáří na seznamu památek UNESCO. Její nádherné prostory nabízejí mimořádný zážitek především v den rovnodennosti. V případě slunečného dne se přítomným návštěvníkům naskytne jedinečný pohled - „viditelné propojení architektury starých mistrů s časem a světlem“. Mohou sledovat paprsek zapadajícího slunce, který putuje středem katedrály až nakonec doslova rozzáří oltář.

Nejkrásnější výhled na celý prostor katedrály a samotný oltář je přímo z kůru západního průčelí. Právě tam je možné vystoupat po Santiniho samonosném schodišti, což už je zážitek sám o sobě.

Za návštěvu stojí také chrámová pokladnice, která ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance. Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě - vyrobenou před rokem 1400.