Olympiáda je vrchol kariéry sportovců, ale i nás reportérů, shodují se komentátor a koordinátorka Radiožurnálu Sport

4. únor 2026

Sportovní redakce Radiožurnálu se chystá na zimní olympiádu v Itálii. Tým reportérů a komentátorů se rozjede hned do několika dějišť, aby posluchačům přinesl co nejkomplexnější servis. Přečtěte si rozhovor s hlavním komentátorem a šéfredaktorem Radiožurnálu Sport Miroslavem Burešem a koordinátorkou olympijského projektu Barborou Dvořákovou.

Čtěte také

Kdy pro vás olympiáda doopravdy začíná?

Prakticky ihned po skončení té předchozí. V našem případě se první termíny k zimní olympiádě v Itálii začaly řešit zhruba měsíc po skončení letních her v Paříži 2024.

U zimní olympiády je plánování trochu „zkrácené“, protože následuje poměrně brzy po letní, ale i tak jde přibližně o 1,5 až dvou letech příprav. Navíc se všechno překrývá – zatímco řešíme zimní hry v Itálii, běží zároveň i přípravy na letní olympiádu v Los Angeles. Je to kontinuální proces, žádný jednorázový projekt.

Co bývá asi ta největší logistická výzva?

Přípravy mají několik hlavních rovin: Tou první je ubytování – to se musí řešit velmi brzy dopředu, často bez jistoty, kde přesně budou čeští sportovci působit.

Asi nejtěžší částí je ale rozhodování o komentátorských pozicích. Rok předem musíme určit, na kterých sportovištích bude mít Český rozhlas své komentátory. Jenže v tu chvíli ještě nevíme, jaká bude finální nominace, kdo se například zraní, kdo naopak překvapí, kdo se vůbec dostane do boje o medaile. Je to „věštění z křišťálové koule“.

Zjednodušeně řečeno – všechno se točí kolem čtyř oblastí: ubytování, komentátorských stanovišť, Českého domu a dopravy. A do toho vstupuje spousta dalších proměnných – od rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, až po nečekané personální změny.

Čtěte také

V čem je tato zimní olympiáda logisticky nebo produkčně specifická?

Zimní olympiáda v Itálii je extrémně roztříštěná. Nejde o jedno hlavní centrum, ale spíš o několik „malých mistrovství světa“, která se konají souběžně, ale na různých místech. Sportoviště jsou rozprostřená celkem ve čtyřech lokacích, která jsou od sebe poměrně daleko.

Souvisí to s trendem posledních let – pořadatelé už nestavějí nová sportoviště, ale využívají ta stávající nebo rekonstruovaná. Je to ekologičtější i ekonomičtější, ale z produkčního hlediska to znamená složitější organizaci a víc týmů v terénu.

Radiožurnál Sport

V praxi jsou to pak naše čtyři „mini týmy“ na různých místech – tři v horách a jeden ve městě, kde se konají halové sporty. Zároveň jde poprvé v historii o olympiádu, kde nebude mít Český rozhlas vlastní studio v mezinárodním vysílacím centru (IBC).

Důvodem je právě roztříštěnost her, ale také technologický posun – dnes už dokážeme velkou část vysílání zajistit přímo z Prahy a maximálně posílit přítomnost reportérů přímo na sportovištích.

Kolik lidí se na zimní olympiádě podílí a odkud budou pracovat?

Na místě bude pracovat 16 akreditovaných reportérů a redaktorů, kteří vytvoří jednotlivé týmy na všech dějištích. Hlavní koordinaci celého projektu máme na starosti my dva (pozn. Miroslav Bureš a Barbora Dvořáková). A to od prvních příprav, logistiku až po samotné vysílání.

Čtěte také

Kromě toho se na olympiádě podílí i řada dalších kolegů z rozhlasu, především technici, grafici, lidé z marketingu a online týmu. Ti sice nejsou všichni přímo na místě, ale bez jejich práce by se vysílání neobešlo.

Jak plánujete vysílání olympiády, když se soutěží paralelně na několika místech?

Základní rozpis vzniká především podle účasti českých sportovců. U zimní olympiády je to přehlednější než u letní, protože je míň sportů a disciplín. I tak ale vzniká velmi podrobný plán – v podstatě rozsáhlý „živý“ dokument, který se v průběhu her neustále upravuje.

Olympiáda má tu výhodu, že se nikdy nestane, že by nebylo co vysílat. Spíš máme opačný problém: rozhodnout, čemu dát přednost. Prioritou je vždy atraktivita pro posluchače, zejména v případě českých medailových šancí. Díky Radiožurnálu Sport, Radiožurnálu a online streamům ale dokážeme pokrýt i souběžné dění.

Jak se propojuje vysílání, sociální sítě a další aktivity rozhlasu?

Veškerá komunikace jde přes centrální koordinaci. Sportovní redakce spolupracuje s marketingem, online týmem i týmem přes sociální sítě, ale všechno musí projít schvalovacím procesem.

Čtěte také

Olympijská pravidla jsou v tomto směru velmi přísná. Jakýkoli vizuál, kde se objeví olympijské kruhy, musí být schválený Mezinárodním olympijským výborem a dalšími institucemi.

Řeší se detaily v řádu milimetrů – velikost loga, jeho umístění, barevnost. Schvalují se dokonce i hashtagy, dokonce i konkrétní podoba příspěvků na sociálních sítích.

Velkou výhodou Českého rozhlasu je, že jako držitel vysílacích práv může olympijské symboly oficiálně používat. Zároveň ale platí omezení – Český rozhlas má pouze audiopráva, takže například videa z dějišť součástí obsahu z olympiády být nemůžou.

 Plánujete i další aktivity mimo samotné dění v Itálii?

Ano. Český rozhlas bude od 5. února na olympijském festivalu v Českých Budějovicích, kde bude přistavený a vysílat náš R-stream. Jde o další způsob, jak olympiádu přiblížit posluchačům v Česku a propojit dění v Itálii s domácí atmosférou.

Čtěte také

Co je na olympijských výjezdech nejtěžší a co si na nich naopak užíváte?

Olympiáda je extrémně náročná logisticky i psychicky. Všechno musí fungovat, často bez možnosti rychlých oprav. Naopak největší přidanou hodnotou jsou samotné hry jako celek – možnost být přímo u vrcholné sportovní události a přinášet posluchačům živé dění z místa.

Silná je i týmová spolupráce napříč redakcí a pocit, že i přes složitou organizaci vzniká obsah, který má mimořádný význam a dosah. Jde o vrchol profesní kariéry pro mnoho sportovních novinářů – podobně jako pro samotné sportovce.

Každá olympiáda má své nezapomenutelné momenty. A právě kombinace adrenalinu, týmové práce a výjimečných sportovních okamžiků dělá z olympiády událost, na kterou se nezapomíná.

A kdo pro vás speciální vysílání ze ZOH připravuje?

Barbora Dvořáková (v Praze)
Miroslav Bureš
Petr Kadeřábek
František Kuna
Adam Weidenthaler
Adam Kodet
Tomáš Petr
Martin Balucha
Katherine Vašíčková
Jakub Marek
David Procházka
Kamil Jáša
Kryštof Kousal
Jan Suchan
Martin Charvát
Jakub Kanta
František Typovský

Spustit audio
autoři: Kristýna Karešová , Anna Melmuková