Opera Schrattenbach a koncertující MoEns. Soudobá hudba v barokních kulisách

18. prosinec 2022

Soubor MoEns na festivalu Opera Schrattenbach. Nové nahrávky skladeb Michala Nejtka, Jiřího Lukeše, Hanuše Bartoně, Kamila Doležala a Miroslava Pudláka. Záznam vystoupení pražského ansámblu ze dne 16. 11. 2022 v Kapli Božího Těla v Olomouci uvádí Renáta Spisarová.

Nejexponovanějšími měsíci, aspoň v Čechách, jsou pro provozování soudobé koncertní (a operní) hudby ty podzimní. Festival s poněkud zavádějícím názvem pro realizaci koncertu skladeb 21. století - Opera Schrattenbach – se koná každoročně v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Rozvíjí odkaz stejnojmenného olomouckého biskupa, který jako první uvedl v 18. století tehdy novou formu opery na Moravu. Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s Ensemble Damian a Univerzitou Palackého v Olomouci a i letos se věnoval operám, koncertním skladbám a na promítání světové i české dokumentární a tvůrčí fotografie. Výsledkem bylo deset akcí v průběhu 7. listopadu až 8. prosince. Ze skladatelů se nejčastěji objevovalo jméno Tomáše Hanzlíka – jeho koncertní i scénická tvorba - na straně druhé kompoziční týmy tvořili Sára Medková, Ivo Medek a Vít Zouhar (a Claudio Monteverdi), na festivalu vystupoval olomoucký soubor Cantores Virtuosi, který připomněl 100. výročí narození Ilji Hurníka. Z Prahy dorazil už tradičně ansámbl MoEns, jehož vystoupení ze dne 16. listopadu 2022 v  Kapli Božího Těla nás v souvislosti s Futurissimem zajímá nejvíc.

MoEns tvoří kvinteto včetně dirigenta a mezi jeho členy patří skladatelé Hanuš Bartoň (klavír), Kamil Doležal (klarinet, basklarinet, vedoucí ansámblu),  Miroslav Pudlák, také dirigent souboru a hraje také na klávesové nástroje, houslové party jsou na Davidu Danelovi, na violoncello hraje Balázs Adorján. Toho večera účinkoval s MoEns ještě akordeonista, skladatel Jiří Lukeš. Moens kromě jeho díla a svých členů - Bartoně, Doležala a Pudláka – provedl na úvod také kompozici Michala Nejtka. A jak garantoval Miroslav Pudlák, na programu byly skladby Českým rozhlasem nikdy nenahrané.

 „Mám rád, když hudba (i umění obecně) obsahuje prázdná místa, zámlky, pauzy, prostory představivosti“, uvedl Michal Nejtek v souvislosti s Třemi delikátními kusy.O rezonanci  je skladba, ve které zvolený kvintet nástrojů funguje jako jedno virtuální těleso. Hráči si podávají různá zvuková gesta, prostřednictvím individuálních technik hry pak dochází k jejich postupné proměně“, vysvětluje v programové příloze Jiří Lukeš. „V průběhu skladby se několikrát vrací prvek, který byl stylovým znakem klasicistní hudby a zejména menuetů 18. století“, Hanuš Bartoň ke svému dílu A zdálky zněl menuet… „Zvuk klarinetu je drzý, kovově lesklý, vlažný. Musí hrát nízko, fučet, šumět, klapat a občas zaskřípat“, tak na úvod ozřejmuje svou skladbu Intuitiva Miroslav Pudlák. A Kamil DoležalLabyrintu II: „Přemýšlel jsem, co bych prožíval, kdybych se z toho Labyrintu nikdy nedostal a napadla mě tahle skladba. Tak si to se mnou všichni užijte.“ Tak si to s MoEns všichni užijme!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.