Optimální scénář: globální uhlíková nula do roku 2075 může znamenat dočasný růst teplot

Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu zasedá jako jediný český zástupce v IPCC klimatickém panelu OSN a schvaloval také Summary for Policy Makers: poslední shrnující části Šesté hodnotící zprávy ve švýcarském Interlakenu. Tato hodnotící část nepřináší žádné informace navíc, jde o syntézu předešlých zpráv, která přispívá k provázanosti mezi jednotlivými částmi, ale taky souvislost mezi jednotlivými sektory lidské činnosti.

Podle analytika AMO Vojtěcha Pecky dosáhly emise skleníkových plynů na území současné sedmadvacítky vrcholu v roce 1979 a od té doby klesají (konkrétně o třetinu v roce 2021). Atropogenní emise ovšem globálně stále rostou, a to hlavně kvůli Číně a Indii. EU má ale spolu s USA stále historicky největší podíl na množství antropogenních skleníkových plynů v atmosféře. „Západ má historickou odpovědnost za převažující podíl v uhlíkovém rozpočtu. V zemích globálního jihu snižování emisí očekávat nemůžeme, tam jsou tak nízké, že snížení není možné. Číně, Indii nebo některým státům Jižní Ameriky emise razantně rostou, protože se rychle rozvíjejí a mají velké množství obyvatel. Měli bychom pomoct rozvíjejícím se zemím, aby jejich rozvoj byl klimaticky přívětivější, než byl ten náš,“ říká Radim Tolasz.

Vyjednávání o snižování emisí probíhají víc jak třicet let a v tomto období se emise antropogenních skleníkových plynů zvýšily ze 40 na 60 Gt ekvivalentu. Přitom ve střední Evropě je růst teplot dvojnásobný oproti globálnímu průměru, což s sebou přináší intenzivnější povodně, ale i dlouhá sucha. V průměru se pravděpodobně teplota zvýší o 3 až 4 °C v České republice do poloviny tohoto století.

„O průměr ani tak nejde, jako o extrémní hodnoty, které to s sebou přináší. Zvládání výkyvů bude čím dál komplikovanější a dražší. Klimatické modely ale říkají, že pokud začneme snižovat emise zhruba o 40 % do roku 2030 a na uhlíkovou nulu do roku 2075, tak dojde k tomu, že růst, v té době už daleko nad 2 °C, by mohl být dočasný ve smyslu desetiletí. Je otázka, jak je tento optimální scénář pravděpodobný,“ uzavírá klimatolog.

Jaká byla atmosféra na zasedání členů IPCC ve švýcarském Interlakenu a co by si o nás pomyslela mimozemská civilizace po přečtení Šesté hodnotící zprávy IPCC? Poslechněte si celé Podhoubí.