Ota Pavel: Kapři pro wehrmacht. Jak autorův svérázný otec Leo „náckům“ před nosem pěkně vypálil rybník

8. květen 2022

Příběh odehrávající se uprostřed války ve středočeském Buštěhradu, kam se rodina budoucího spisovatele uchýlila, aby v Praze nebyla kvůli židovskému původu otce tolik na očích a také z existenčních důvodů.

Napsal: Ota Pavel
Interpret: Miloš Hlavica
Režie: Karel Tomek
Redaktor: Dagmar Jaklová-Oravová
Natočeno v Praze v roce 1983.

Povídka Kapři pro wehrmacht vyšla poprvé ve sbírce Smrt krásných srnců, v roce 1971 ji vydalo nakladatelství Československý spisovatel.

První vydání obsahovalo osm povídek ze zamýšlených devíti – povídka Běh Prahou o nástupu komunistů k moci po roce 1948 byla před vydáním vyřazena. I zbývající texty ale prošly „redakční úpravami“, byly vyškrtnuty některé zmínky o tatínkově židovství, poznámky o socialismu nebo o Masarykovi.  

V plném znění vyšly povídky až po roce 1989.

Okupace byla všude zlá, ale v Buštěhradě snad o kousek horší. Zkáza Lidic zasáhla celý svět. Ale Buštěhrad, můj tatínek, maminka, bratři, já, my jsme viděli Lidice hořet, my jsme slyšeli Lidice přes kopec křičet, já chodil s Příhodou do školy a najednou bylo jeho místo v lavici zoufale prázdný, my tam hrávali fotbal, tatínek tam měl kamarády, k nám vbíhali Němci na prohlídky s nasazenými bodáky.
A maminka, drobounká, světlovlasá, musela chodit pracovat na lidický pole a vracela se často uplakaná, protože na hrobech rostla z krve a těl zabitých veliká hustá tráva. My na zkázu Lidic nemůžeme nikdy zapomenout, nám zůstaly zakousnutý v srdci jak v kůži klíště, který má místo kusadel a nožiček černej hákovej kříž.

Ota Pavel

Hned na začátku války se rodina Popperových přestěhovala do otcova rodného Buštěhradu. Otec Leo v té době inicioval formální konverzi rodiny k československé církvi, která měla chránit jeho částečně židovskou rodinu před nacisty.

Nepomohlo to – on a jeho dva nejstarší synové museli do transportu. V roce 1943 odešli chlapci, v následujícím roce i otec. Matka s nejmladším Otou válku přečkali doma. Toto období popsal autor později v knížce Jak jsem potkal ryby. Po skončení války se rodina naštěstí shledala v plném počtu a přestěhovala se zpátky do Prahy.

Ota Pavel (1968)

Ota Pavel

Spisovatel a novinář Ota Pavel se narodil jako Otto Popper v červenci 1930 v Praze. Jeho otec Leo byl nepraktikující Žid, matka Hermína katolička.

Zvlášť svérázný tatínek, který se před svatbou toulal po světě a za první světové války bojoval i v cizineckých legiích, byl ideálním „hrdinou“ Pavlových povídek. Objevil se především v povídkách vydaných v souboru Smrt krásných srnců.

Ota Pavel navštěvoval na přání otce obchodní školu. Obchodu se ale věnovat nechtěl. Na konci 40. let nastoupil na popud rodinného přítele Arnošta Lustiga do Československého rozhlasu, kde pracoval až do roku 1956 jako sportovní redaktor. O sportu nejen psal a točil, ale sám kdysi aktivně hrával hokej za Spartu.

Díky své práci sportovního redaktora, působil v časopise Stadion nebo Československý voják, se Ota Pavel podíval i do světa. Například v roce 1962 navštívil s fotbalisty pražské Dukly Spojené státy a vznikla z toho knížka Dukla mezi mrakodrapy.

O dva roky později v roce 1964 doprovázel sportovce na zimní olympiádu do rakouského Innsbrucku a právě tam u něj naplno propuklo vážné duševní onemocněním, zřejmě maniodepresivní psychóza. Následovalo několik pobytů v psychiatrických léčebnách a poté invalidní důchod. V té době autor napsal zřejmě své nejznámější knížky, povídkové soubory Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby. Druhá jmenovaná zůstala nedokončena, vyšla až po autorově smrti v roce 1974.

Ota Pavel zemřel na srdeční infarkt 31. března 1973. Bylo mu necelých čtyřicet tři let.  Pohřben je na Novém židovském hřbitově na Olšanech vedle svého otce.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.