Otázky nad ostatky astronoma Tychona Brahe v pořadu Českého rozhlasu 6
Český rozhlas 6 připomene život Tychona Brahe v sobotu 20. listopadu ve 21.10 hod. v relaci Historie věčně živá. Pořad, který se skládá z rozhovorů především s dánskými vědci, přinese odpovědi na to, jak samotný Brahe obohatil vědu a jakým způsobem budou zkoumány jeho ostatky.
Po týdnu zkoumání ostatků astronoma Tychona Braha oznámil mezinárodní tým vědců první výsledky své práce. V cínové rakvi vyrobené pro znovupohřbení v roce 1901 byly bez pochyby nalezeny astronomovy ostatky, několik vlasů a dále části pohřebního oděvu, střevíců a pohřební rouška. Krom něj byla v hrobce pochována i jeho žena Kirsten a archeologové našli roztroušené pozůstatky až osmi dalších osob, pět z nich byly děti.
Ostatky Tychona Braha byly podrobeny několika analýzám, další budou následovat na odebraných vzorcích, které částečně zůstávají v Praze a malou část si s sebou odvezou Dánové. Zkoumat se budou především vlasy, vousy, kosti a textilie nalezené v rakvi. Analýza DNA prozatím není v plánu, i když materiál ostatků by ji umožňoval.
Hrobka dánského astronoma v Týnském chrámu v Praze byla po letech vyjednávání a složitého řízení otevřena 15. listopadu. Iniciativa přišla od dánských vědců, kteří chtějí zjistit nejen přesnou příčinu smrti této významné historické postavy, ale i poodhalit jeho život před ní. Tycho Brahe se v Dánsku těší velké oblibě, je považován za osobnost, která obohatila dánskou, ale i celoevropskou renesanci, oceňována je i jeho oddanost vědě. Jeho smrt podle jedné z hypotéz způsobila rtuť.
Šéf dánského týmu Jens Vellev z Univerzity v Aarhusu nicméně pochybuje, že záhadná astronomova smrt bude jednou provždy vyřešena: „Budeme snad moci dokázat množství rtuti, které pozřel. Z výsledku budeme moci říci, zda ho takové množství mohlo zabít nebo nemohlo. To budeme moci dokázat. Ale kdo mu lék nebo jed podal, jestli to byl on sám nebo to byl někdo jiný, to těmi metodami, které použijeme, nezjistíme.“
Hypotézami, kdo cizí Brahemu rtuť mohl podat, se zabývají mimo aktuální výzkum na vlastní pěst další vědci i laici. Na dnešní tiskové konferenci nadto Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky připustil, že rtuť se do těla mohla dostat i po smrti, například při balzamování.
Do Prahy přijel v uplynulém týdnu též literární historik Peter Andersen, pedagog z Univerzity ve Strassbourgu, který před časem přišel s hypotézou nájemné vraždy Braheho, kterou si údajně objednal tehdejší dánský král Kristian IV. Vraždu měl vykonat vzdálený Tychonův příbuzný, Erik Brahe. „Od Keplera, tedy Braheho asistenta víme, že Brahe byl pozván na hostinu ke knížeti Rožmberkovi do paláce u Pražského hradu, kam do doprovázel císařský diplomat a rádce Ehrenfried von Minkwitz ze Saska. Ti dva tedy byli na hostině u Rožmberka v den, kdy se Brahemu udělalo špatně. Nevíme, jestli se hostiny zúčastnil i Erik Brahe, ale dva dny před ní si k sobě pozval dva hosty: jedním byl Minkwitz a druhým Tycho Brahe. Celé to bylo za účelem nalákat Tychona Braheho na tu hostinu, aby poté mohl být z vraždy otrávením obviněn Petr Vok z Rožmberka,“ vysvětluje Peter Andersen.
Kosterními nálezy se zpět do hrobky v Chrámu Matky Boží před Týnem v Praze vrátí dnes odpoledne. Závěrečné výsledky zkoumání budou známé již v lednu příštího roku.
Další informace najdete na sestka.rozhlas.cz
