Paní Juliana. Dokument o malířce, která zdaleka nebyla jen „Magorovou“ ženou
Ve věku 79 let zemřela malířka a signatářka Charty 77 Juliana Jirousová. Poslechněte si její vzpomínky na dětství s cejchem „nábožensky zatížené rodiny“, pohnutý život chartistky, manželství s Ivanem Martinem Jirousem i reflexe vlastní tvorby provází smích a hluboce zakořeněná víra, naděje a láska.
Juliana Jirousová byla manželka Ivana Martina Jirouse a stála po jeho boku v dobrém i zlém. Toho nedobrého bylo v životě rodiny předního československého disidenta víc než dost, přesto je Juliana Jirousová hlavně fascinující ženou a skvělou malířkou votivních obrazů.
Narodila se v roce 1943 do silně věřící rodiny. Jejím dědečkem byl významný katolický myslitel a vydavatel Josef Florián ze Staré říše u Jihlavy. Umělecké nadání zdědila po rodičích, akademickém malíři Otto Stritzkovi a malířce Marii Floriánové. Po vystudování střední školy na začátku 60. let nemohla kvůli svému původu dál studovat, tak vyzkoušela různá zaměstnání a taky začala malovat. Jednou z těch podstatných pracovních zkušeností byla práce v psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě, kde s pacienty malovala v rámci tamní arteterapie.
V Praze, kam se na čas přestěhovala za prací, potkala Martina Jirouse, a jak sama říká, velmi silně na ní zapůsobil. Stala se jeho ženou a aktivně se podílela na Martinových aktivitách v českém disentu, za které končil pravidelně ve vězení.
„Vždycky byla nějaká pauza mezi těma kriminálama, tak se stihly narodit ty dvě dcery,“ říká s úsměvem paní Juliana a své dcery Františku a Martu považuje za velké štěstí. Zažila bezpočet domovních prohlídek, návštěv ve vězení a obrovský kus života pod policejním dohledem. Nic z toho jí nevzalo optimismus a smysl pro humor. A tak se pojďme společně zeptat: „Paní Juliano, jak se to dalo všechno přežít?“
Související
-
Za Danou Němcovou. Poslechněte si rozhlasové vzpomínání psycholožky a disidentky
Ve věku 89 let zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová.
-
Osudy Františka „Čuňase“ Stárka. Životní příběh legendy českého undergroundu
Narodil se v roce 1952 v Plzni. Když mu bylo dvaadvacet let, opět se do svého rodiště na pár měsíců vrátil. Tentokrát ovšem na Bory do pověstné věznice.
-
Úkrok ze světa velké literatury. Existuje ještě dnes literární underground?
Můžeme ho hledat tam, kde se lidé pouští do vydávání knih vlastním nákladem nebo kde vydávají autorské knihy, ale i u samizdatových nakladatelů, kteří se obejdou bez ISBN.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
