Parametry penzijní reformy jsou nastaveny špatně. Představa vlády, že se dá vyžít z 8 000, je nepřijatelná, říká předseda ČSSD

ČSSD kritizuje vládní návrh penzijní reformy i úsporného balíčku a podpořila odbory, které vyhlásily stávkovou pohotovost. Mohou vládní návrhy pomoci ČSSD, aby se vrátila do parlamentu? Proč sociální demokraté nedokázali změnit penzijní systém podle svých představ, když osm let vedli ministerstvo práce a sociálních věcí. A změní blížící se sjezd název strany? Tomáš Pancíř se ptal předsedy ČSSD Michala Šmardy.

Od čtvrtka opakovaně kritizujete návrh vládního úsporného balíčku i návrh na změny penzijního systému. Když začneme změnami důchodů, odmítáte všechno, co vláda ve čtvrtek navrhla?

Neodmítáme úplně všechno, ale podle nás jsou parametry nastaveny špatně. Vláda se například věnovala tzv. minimálnímu důchodu, ale nastavila ho na zcela nesmyslné hranici 8 000 korun. My jsme navrhovali hranici 10 000 korun už někdy před třemi čtyřmi lety, tedy ještě před prudkou inflací. Čili dnes je reálná cena minimálního důchodu na úrovni přibližně 13 000 korun. Přesvědčení vlády, že by důchodci měli žít z 8 000 korun, je naprosto nepřijatelné. Oněch 13 000 korun považujeme za naprosté minimum.

Čtěte také

Druhým problémem je to, že vláda nenašla odvahu zapojit do financování důchodů jiné zdroje než sociální pojištění. Tím samozřejmě vzniká tlak na to, aby sociální pojištění bylo vysoké, a to doléhá zejména na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel.

Koneckonců vláda poměrně razantně vstupuje do peněženek osob samostatně výdělečně činných, tedy těch nejmenších živnostníků, ať už jsou to kadeřnice, řidiči a podobně, kteří na to samozřejmě doplatí.

Na druhé straně, když to vezmu od vašeho posledního argumentu, pokud tam je garantovaný minimální důchod, který vy byste chtěli, aby byl ještě vyšší, tak není spravedlivé, aby i osoby samostatně výdělečně činné více přispívali?

V návrhu spravedlivé důchodové reformy bylo obsaženo, že nultý pilíř, tedy onen minimální důchod, by byl financován i z jiných zdrojů, než je sociální pojištění, a to by právě zmírnilo tlak na pseudozdanění mezd, které je v ČR extrémně vysoké, což nám způsobuje velké problémy i v rámci celé Evropy.

Společný vyměřovací základ manželů je jediný správný krok v celé navrhované reformě

Když se vrátím k navrhovanému balíčku, jsou tam třeba věci jako společný vyměřovací základ manželů nebo fiktivní základ na dobu, kdy jeden z rodičů byl doma s dětmi. Jde o věci, které už navrhovala Komise pro spravedlivé důchody v době, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí vedla vaše stranická kolegyně Jana Maláčová. Jsou toto z vašeho pohledu kroky správným směrem?

Společný vyměřovací základ manželů je poměrně racionální a správný krok, který vede k tomu, že když se člověku stane, že jeho partner například zemře, nedostane se do tak tíživé situace. Je to tedy, myslím, krok správným směrem, ale v celkovém balíku opatření je to jeden z mála správných kroků.

Čtěte také

Z posledních deseti let plných osm let vedli ministerstvo práce a sociálních věcí politici z vaší strany, tedy z ČSSD. Za tu dobu ale vaši straničtí kolegové neprosadili změnu důchodového systému. Když teď kritizujete současnou vládu, nezasloužili by si kritiku spíše vaši straničtí kolegové, kteří neudělali změny podle vašich představ dříve?

Moji straničtí kolegové by si možná zasloužili kritiku za to, že nebyli dostatečně tvrdí vůči svým koaličním partnerům, kteří odmítali reformu jako takovou. Z důvodů hájení zájmů kapitálově nejsilnějších skupin odmítali progresivní zdanění, a tím pádem odmítli zapojit do důchodového systému jiné zdroje než zdroje ze sociálního pojištění. My zkrátka nemůžeme financovat poctivé a slušné důstojné důchody s 8 % HDP, protože to je hluboko pod evropským průměrem. Například ve Francii, kde byly velké bouře, vydává stát na důchody přes 14 %. To je téměř dvojnásobek toho, co vydává ČR.

Nejde jen o podporu mladých lidí. Jistotu potřebují mít i mladí

Jestliže ale chceme být evropskou zemí, která ctí evropské hodnoty, tak je logické, že například chceme vydávat 2 % na obranu. Ale pokud máme na to, abychom dávali 2 % na armádu, musíme mít i na to, abychom dávali standardní evropský podíl na podporu našich seniorů tak, aby měli důstojné důchody. Nejde o podporu pouze starých lidí, ale jistotu potřebují mít i mladí lidé. Potřebují jistotu toho, že společnost bude sociálně soudržná, podobně jako jsou vyspělé evropské státy.

Česko je v situaci, kdy v polovině příštího desetiletí do důchodu začnou přicházet lidé z tzv. generace Husákových dětí. Danuše Nerudová, která za vaší ministryně Jany Maláčové vedla zmiňovanou Komisi pro spravedlivé důchody, minulý týden opakovala, že pokud by se systém nezměnil, byl by na konci 40. let v deficitu v dnešních cenách kolem 350 miliard korun. Jaká je vaše představa, kde by se tyto peníze měly vzít?

Čtěte také

Naše představa je, že by se nultý pilíř, totiž minimální důchod, financoval z dodatečných daňových příjmů, protože není možné ho nadále financovat pouze ze sociálního zabezpečení. Jeho význam bude klesat, ať chceme, nebo nechceme. Bude to i změnami na trhu práce. To, co se dnes děje, automatizace, robotizace, nástup umělé inteligence, povede k tomu, že my na to budeme muset reagovat i v oblasti daní, takže bude muset narůstat význam jiných typů daní, než jsou právě tyto pseudodaně z příjmů, ať už jsou to daně majetkové nebo z kapitálových výnosů.

Vy tedy chcete 350 miliard korun, když budeme mluvit o tom deficitu, financovat z jiných daní než z daně z příjmu? Koho a jak chcete zdanit v takové výši?

Nic jiného nám nezbývá. Prvních 100 miliard korun, teď už je to vlastně téměř 130 miliard korun, výpadku v v daňovém systému vzniklo daňovým banditismem, který v rámci předvolební kampaně u nás udělala ODS, SPD a hnutí ANO, a to v zásadě jenom kvůli tomu, že tyto strany chtěly vyhrát minulé parlamentní volby. Kdyby nezdevastovaly daňový systém před minulými parlamentními volbami, tak by dnes český systém měl o 130 miliard korun víc.

Dodejme, že vy jako vládní strana jste tomu nedokázali zabránit...

Sociální demokracie tomu nedokázala zabránit v parlamentu, protože se spojila populistická pravice s populistickým hnutím ANO a dohromady měly dostatečnou sněmovní většinu. Rád bych upozornil, že dokud budou fungovat tyto typy spojenectví, které podporují kapitálově nejsilnější skupiny obyvatel, tak bude velmi těžké zmodernizovat český systém tak, aby byl skutečně funkční.

Čtěte také

Není v této situaci i vaší zkušeností rozumnější cesta, kterou jde současná vláda? To znamená upravit parametry systému?

Myslím si, že není možné donekonečna upravovat parametry, protože vláda parametry upravuje tak, že jsou v neprospěch nízkopříjmových skupin obyvatel. Vláda hledá peníze u nejslabších živnostníků, nikoliv u velkých a silných firem, stejně jako hledá peníze například u studentů. Hledá je u zaměstnanců s nízkými příjmy, hledá je u rodin s dětmi, ale hledá je i u seniorů.

Peníze je ale zkrátka potřeba hledat u těch, kteří na krizích, kterými procházíme, vydělávají, nikoliv u těch, kteří jimi trpí. A to je prostě ten rozdíl. Dokud se vláda nezbaví ideologického zaslepení, že trvá na rovné dani, kterou známe například z Ruska nebo z různých afrických zemí, ale která není obvyklá v zemích EU, tak není možné systém změnit tak, aby sloužil skutečně ve prospěch drtivé většiny obyvatel ČR.

Jaký by měl být poměr důchodu k průměrné mzdě? Kolik by podle Michala Šmardy měli lidé platit na dani z příjmu a na jiných daních? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související