Paruky a kroje zdobí největší cyklistický závod světa Tour de France. Tradiční je třeba oblek z Opálového pobřeží

Dojezd čtvrté etapy Tour de France sledovaly v Calais tisícovky lidí. Na pole k cílové rovince přišla skupinka čtyř postarších lidí v krojích:

„Tohle je regionální kroj Opálového pobřeží. Nosil se v oblasti Calais až po řeku Sommu. Pochází hlavně ze starých rybářských čtvrtí.“

Na cyklistický závod v kroji

Marie Christine má na sobě bílý klobouk, bledě modrý kabátek a černou sukni:

„Tomuto kabátku se říká carmagnol. Má poměrně velký výstřih, do kterého se vkládal šátek. Prodejci ryb a manželky rybářů ho nosili při práci. Nosíval se ještě jeden podobný typ, který ale lidé vytáhli jen při slavnostních příležitostech. Součástí kroje je taky čepec, kterému se říká slunce.“

Námořní zvyklosti a tradice se bohužel vytrácejí. Mladí už nepoznávají kroje.

Marie Christine je 65 let. Pracovala jako učitelka, ale teď už je v důchodu. Snahu vysvětlovat a vyprávět si ale uchovala. Se stejně starými přáteli navštěvují slavnostní akce i trhy, aby se s lidmi podělili o místní tradice, jejichž součástí jsou i kroje. K tomu jejímu neodmyslitelně patří i šperky:

Šperky jen pro ženy

„Tyto náušnice vypadají jako hrozny vína a jmenují se po nich. Naši předci nosili taky takzvaný velký Bouloňský kříž. Francouzští námořníci, jako ostatně námořníci v řadě dalších zemí, byli velmi věřící. Ženy proto nosily tento krucifix, který znázorňují ukřižování Krista. Nosívaly taky Bouloňský prsten, kterému se přezdívalo uzel lásky, a měl devět částí podle doby těhotenství. Je to symbol plodnosti. Prsten se většinou daroval při svatbě nebo po narození prvního dítěte.“

Čtěte také

Šperky z černého dubu, čaj i tradiční jídlo. Vánoční trhy v Belfastu nabízejí od všeho něco

Vedle Marie-Christine je námořník Hervé. Nosí námořnickou čepici se zlatou kotvou, bílé pruhované námořnické triko a černé kalhoty:

„Mám na sobě prostý rybářský oblek. Není na něm nic moc výjimečného. Slavnostní oblečení a šperky u nás nosívaly jenom ženy. Muži pracovali a dřeli na moři.

Dobrá příležitost

Hervé pochází z rodiny rybářů. Jeho prarodiče měli loď, se kterou pravidelně vyjížděli na moře. V rybářském odvětví prý pracovali i další jeho příbuzní. Hervé teď vypráví o jejich životech a tradicích. A proč k tomu nevyužít takový podnik jako je Tour de France, který přitahuje tisícovky lidí:

„Je důležité, abychom se zúčastňovali podobných akcí. Námořní zvyklosti a tradice se bohužel vytrácejí. Mladí už nepoznávají kroje a oblečení, které nosívaly jejich prarodiče. Když nás lidé vidí, tak svým dětem nebo vnoučatům vysvětlují, co máme na sobě a jak vypadaly kroje v roce 1900.“

Nemáme tady jen uprchlíky

Hervé chce i pomocí námořnických krojů a tradic narušit jednolitý a dost často negativní způsob informování o Calais, které se dostává na titulní stránky novin a zpravodajských webů hlavně v souvislosti s uprchlíky:

„Je potřeba šířit pozitivní obraz našeho kraje. Média často informují o negativních zprávách v souvislosti s uprchlíky nebo uprchlickými tábory, jako byla třeba „džungle“. Novináři dost často píší jen o těchto věcech. Tour de France ale svými záběry potvrzuje, že je u nás hezky, že máme nádherné pláže, útesy i města.“

Sto devátá Tour de France odstartovala na pláži v přístavním městě Dankerque|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Aby ta vzdělávací kampaň byla kompletní, tak Hervé, Marie-Christine a další obyvatelé Calais přišli i s proutěným košíkem. V něm mají dva kraby a jednoho humra. Nejsou živí ale plastoví, takoví jim totiž neutečou pod kola závodníků Tour de France.