Peer pracovník Košťál: Musíte mít hlavně zpracovaný svůj vlastní příběh. Pak můžete pomáhat ostatním duševně nemocným
Peer je člověk se zkušeností s duševním onemocněním, který už překonal nejhorší fázi onemocnění a je schopen a ochoten pomáhat druhým na základě svého příběhu. I když jsou v týmech sociálních a zdravotních pracovníků peeři velmi vítanými členy, česká legislativa jim nakloněná není, když přímo říká, že v psychiatrických nemocnicích nesmějí pracovat lidé, kteří jsou duševně nemocní.
Břetislav Košťál a jeho „Studio 27, zaostřeno na duši“ se snaží lobbovat za změnu zákona, zároveň dělají aktivity ve prospěch destigmatizace lidí, kteří žijí s duševním onemocněním.
Čtěte také
Po České republice pracuje na různých pracovištích 170 peerů. Vzhledem k tomu, že peeři jsou lidé, u kterých se nemluví o vyléčení, ale o „zotavení“, jejich zaměstnavatelé překračují zákon a dávají jim smlouvy jako technickým pracovníkům a podobně.
„Jako peer jdete s kůží na trh. Otevřeně mluvíte o svých zážitcích, o částech svého příběhu. Sdílíte to s druhými, s lidmi, kteří jsou na tom v současnosti třeba daleko hůře, a pomáháte na základě vlastní zkušenosti lidem, kteří se třeba poprvé ocitli v léčebně, psychiatrické nemocnici a v tom stavu si moc nevědí rady, jsou dezorientovaní,“ nastiňuje Košťál.
Trpím schizoafektivní poruchou smíšeného typu. Tam je všechno možné – je tam třeba paranoia, hypománie, hypermánie.
Břetislav Košťál
Košťál zdůrazňuje, že úlohou peera rozhodně není třeba doprovázet lidi s kapesným do krámku. „Úlohou je zvát si k sobě do konzultovny lidi, který se třeba přihlásí na konzultaci s ním na tzv. ranní komunitě. Tam spolu můžou vést důvěrný rozhovor v bezpečném prostředí… Člověk s duševním onemocněním může sdílet své těžkosti a peer mu může dávat nějaký příklad ze svého života, jak se s těmi těžkostmi vyrovnával.“
Základem práce peera je pak prý hlavně mít zpracovaný svůj vlastní příběh. „Umět o tom mluvit, pokaždé vyjmout ze svého příběhu pasáž, která sedí třeba na situaci daného klienta.“
Čtěte také
Není tak ani nutné, aby peer prošel nějakým speciálním kurzem. „Měl by umět pracovat s lidmi, být empatický, sdílný a rovnocenný. A možná trošku opatrný vůči lidem, kteří jsou v akutní fázi.“
Košťál sám je diagnostikován se schizoafektivní poruchou smíšeného typu. „Tam je všechno možné – je tam třeba paranoia, hypománie, hypermánie. Je to něco jako maniodepresivita, úzkosti, deprese. Taková všehochuť od všech možných diagnóz.“
Jak se se svou diagnózou léčil? Kdy se součástí léčby stává peer? Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje Tatiana Čabáková.
Související
-
Schizofrenie je vážná duševní porucha, kterou u nás trpí až tři procenta populace
To je schíza, říkáváme. Ale nejspíš tušíme jen vzdáleně, o čem to vlastně mluvíme. Schizofrenii nám vysvětlí dnešní Zdravíčko
-
Apolena Rychlíková: Duševní problémy dětí a dospívajících. Téma, kterému je nutné věnovat pozornost
Když výzkumníci a výzkumnice z PAQ Research začali během koronavirové pandemie zkoumat dopady covidu na duševní zdraví, jedna skupina pozorovaných jim z toho vyšla špatně.
-
Lidé s duševní nemocí potřebují dělat konkrétní kroky, aby se jejich život zlepšil
Na cestě k zotavení z duševní poruchy je vedle vhodné terapie potřeba dělat i zcela konkrétní kroky, které mohou lidem pomoci znovu nastartovat pracovní i osobní život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
