Peklo se stává místem luxusu. Děláme si ho sami, říká autorka knihy o zásvětí

16. květen 2022

Hergot!

V nakladatelství Malvern nedávno vyšla kniha Zásvětí na cestě k proměně: Od mýtu až po soudobý román. Její autorkou je vedoucí katedry germanistiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Eva Markvartová. Publikace se zaměřuje především na vývoj, vnímání a popis zásvětí ve vybraných literárních dílech.

Jak je zásvětí, tedy svět za tím naším světem, vykresleno v dílech, jako je Gilgameš, Morta od Terryho Pratchetta nebo Penelopiáda od Margaret Atwoodové? Většina děl podle Markvartové vychází z určitého ustáleného repertoáru obrazů, které však mají archetypální povahu. „Prostor zásvětí má vždy symbolický význam... Jsou tam města, jeskyně, hory, propasti, divadla, žijí tam zvířata, lidi,“ líčí.

Kniha Evy Markvartové Zásvětí na cestě k proměně: Od mýtu až po soudobý román|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Pojetí zásvětních prostorů se v čase mění. A čím blíž se dostáváme k současné literatuře, tím častěji se ze zásvětí stávají multidimenzionální světy. Takovým oblíbeným světem je například zásvětní město, které má tisíce bran, zvětšuje se a pojme každého.

Ani peklo není statické. Postupem času se podle Markvartové stává místem, které je spojeno s naprostým přepychem a hojností. Postavy zde prožívají naprostý a nesnesitelný luxus. „Tradiční obraz křesťanských muk, sisyfovská muka, pomalu mizí. A pojetí, které převládá, je, že to peklo si děláme my sami,“ říká.

Markvartová si záměrně vybrala literární díla, jelikož řeší otázku prožitku smrti jiným způsobem než některé náboženské systémy. Především si nekladou žádný nárok na pravdu. Jejich autoři pouze nabízejí ke sdílení to, co často sami prožili.

Jak se postavy z knih dostávají do zásvětí? Co je k tomu vede? Ovlivňuje je pobyt v zásvětí, dochází k nějaké trvalé proměně? A jak moc se liší pobyt v zásvětí od života na Zemi? Dejte si celý Hergot!