Petr Holub: Evropská výjimka pro dlužníky. Odmítne Česko?
Mít dluhy je nebezpečné, protože člověk se stává závislým na věřitelích, případně na těch, kdo se mu rozhodli pomoci. To se týká i České republiky, která přestala plnit Maastrichtská kritéria, pokud jde o výši rozpočtového deficitu. Podle předběžných údajů Eurostatu se dokonce stala jedinou zemí v Evropě, jejíž státní dluh během minulého roku v porovnání s ekonomickým výkonem vyrostl, i když ho srážela rekordní inflace.
Nikdo za to Čechy nekritizuje, protože Maastrichtská kritéria neplní ani další země. Například pravidlo, že státní dluh nesmí překročit 60 procent hrubého domácího produktu, porušují země z jihu Evropy od Řecka po Portugalsko do té míry, že dluží dvakrát větší částku.
Čtěte také
Objevilo se však jiné riziko. Evropská unie během covidové krize přerušila platnost Paktu stability, který obsahuje zmíněná Maastrichtská kritéria, a po zdražení energii neplatnost ještě prodloužila. Od prvního ledna 2024 však bude nutné kritéria opět dodržovat.
Toho se vyděsily právě země z jižního křídla, které by byly nuceny tvrdě šetřit. Proto zatlačily na Evropskou komisi, a ta bez předběžné konzultace s národními vládami navrhla, že nejvíc zadlužené země dostanou výjimky. Nebudou udělovány podle předem daných kritérií, ale podle aktuální dohody Bruselu s administrativou dotčeného státu.
Závazky Evropské unie tedy vyrostou, zároveň posílí exekutivní moc Evropské komise. Brusel může napříště prokazovat větší vstřícnost těm státům, které budou podporovat jeho politiku, naopak neposlušní se z rozhodnutí úředníků dostanou pod přísnější finanční dohled.
Ambivalentní pozice Česka
Do konce března by měly uvolnění rozpočtových pravidel schválit národní státy, není však jasné, jak to dopadne, protože se vzbouřil známý rebel, německý ministr financí Christian Lindner, který změkčování Maastrichtských kritérií odmítá. Spojenci se zatím hlásí ze severských zemí, Nizozemska a Rakouska.
Čtěte také
Pozice Česka je v tomto případě ambivalentní. Na jedné straně se zdejší politici dlouhodobě distancují od snahy středomořských států rozpočtová pravidla uvolnit. Na druhé straně sami tato pravidla nedodržují. Proto se jich ani nikdo neprosí, aby se postavili na stranu zemí žádajících rozpočtovou kázeň.
Zadlužování Česka se může stát argumentem, s jehož pomocí budou své zadlužování hájit ostatní, jejichž dluhy pak ohrozí finanční pozici samotného Česka.
V takovém dilematu existuje jediné řešení. Vláda v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou slibuje reformu, která zásadně sníží rozpočtový deficit. Potíž je pouze v tom, že debata o úsporách nebere konce a nemá žádný výsledek. Nabízí se tedy možnost schválit reformní plán ještě před koncem března a fakticky tím plán Evropské komise na uvolnění rozpočtových předpisů odmítnout.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
