Petr Holub: Pokles reálné mzdy o osm procent. Proč právě Češi?
Do Evropy se opravdu vrátily zlé časy, jak naposled dosvědčila zpráva Eurostatu, podle níž ve druhém čtvrtletí zaměstnancům nápadně poklesly reálné mzdy. Samozřejmě ze všech nejvíc vždycky trpí Češi a údaje z Bruselu to dosvědčují. Ovšem jenom na první pohled.
Po započtení inflace poklesly náklady českých podniků na platy o osm procent, tedy čtvrtým nejrychlejším tempem v Evropské unii. Logicky z toho vyplývá, že si zaměstnanci za ně koupí o stejných osm procent méně. O něco hůře na tom jsou, jak se dalo čekat, Estonci a Lotyši rovněž postižení krutým zdražováním, spolu s nimi notoričtí smolaři Řekové.
Čtěte také
Zdá se tedy, že tuzemci se opět stali ekonomickými otloukánky. Na jedné straně se je snaží obrat obchodníci, kteří zdražují skoro nejrychlejším tempem v Unii. Zároveň nominální mzdy rostou příliš pomalu na to, aby zdražování vyrovnaly. Ve druhém čtvrtletí rostly v Česku nejméně ze všech nových členských států Evropské unie.
Je tedy možné oprášit klasický obrázek životem ubitého Čecha, který sice pracuje pilně jako nikdo druhý, zároveň je však vykořisťován, že to na celém světě nemá obdoby.
Probudil se automobilový průmysl
Z většího odstupu je však zřejmé, že nemá smysl propadat sebelítosti. Údaje o mimořádném propadu reálných mezd v Česku platí pouze ve srovnáním s druhým čtvrtletím roku 2021. V té době ovšem rostly tuzemské platy nejrychleji v Evropě. Bylo to zásluhou vládního hnutí ANO a opoziční strany ODS, které prosadily snížení daně z příjmu fyzických osob a tím zvýšení čisté mzdy. Propad z letošního jara pouze vyrovnal loňský vzestup.
Čtěte také
Rýsuje se tak jiný příběh. Evropa žije dva a půl roku v krizi. Její dopady pociťuje celá ekonomika a přirozeně se to přenáší také do rodinných rozpočtů včetně zaměstnaneckých platů. Našly se země, respektive jejich vlády, které cílenými kroky zajistily, že se dopady krize na zaměstnance a jejich rodiny zdržely. Pokud na tom byli již zmínění Řekové anebo třeba Španělé a Italové bídně už loni, peněženky Čechů, Litevců, Poláků nebo Bulharů se paradoxně plnily rychlejším tempem než do té doby. Teď se těžkosti postupně přenášejí také na nás.
Obchodníci si koneckonců umějí spočítat, o kolik se zvýšily příjmy obyvatelstva a nic jim nebrání podle toho zvýšit ceny.
Myslet si, že člověk nebo celá společnost nějakým trikem přelstí ekonomickou realitu, bývá zpozdilé. Ukazuje se to také v případě současné krize. V jiných zemích se mohou už dnes rozhlížet, jestli z nějakého směru nepřijde ekonomické oživení – nadějí může být třeba to, že se probudil automobilový nebo třeba turistický průmysl. Ohlížet by se mohli i Češi, ti jsou ovšem právě zaměstnáni sčítáním ztrát.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
