Petr Holub: Windfall tax – konzervativní i levicová
Česko má konzervativní vládu, proto navrhuje konzervativní řešení problémů. Máme konzervativní rozpočet s konzervativním schodkem, a dokonce samo zvýšení daní je konzervativní. Řeč je přirozeně o návrhu rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Zmíněné číslo je ovšem zavádějící, protože se v něm skrývají mimořádné příjmy 200 miliard, z toho činí plnou polovinu příjmy z nově zavedené daně zvané windfall tax.
To se někdy překládá jako daň z neočekávaných zisků a o jejím zavedení začala jednat sněmovna.
Čtěte také
Tato daň si vysloužila predikát konzervativní, protože ji před více než čtyřiceti lety zavedla legenda evropské pravice, premiérka Velké Británie Margaret Thatcherová. Skutečně odpovídá pravicovému pohledu na svět vzhledem k tomu, že byla zavedena jenom na určitou dobu. V případě Margaret Thatcherové šlo o jediný rok, v případě současné české vlády půjde o roky tři. Dlouhodobě se tedy daňová kvóta nezvýší.
Nutno ovšem upozornit, že britská windfall tax zasáhla pouze bankovní sektor, který těžil mohutné zisky ze zvýšení úrokových sazeb, které tehdy britská vláda použila jako protiinflační zbraň. Vláda Petra Fialy na doporučení šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla tedy opakovala stejný krok s jediným rozdílem, že dnes už o úrokových sazbách nerozhodují vlády, ale nezávislá centrální banka.
Základní problém rozpočtu
Zároveň ovšem Fialův kabinet zdanil energetické firmy a v jejich případě by se dalo z konzervativního pohledu leccos namítnout. Vzestup tržeb nezajistilo rozhodnutí centrálních úřadů, ale vývoj na volném trhu pod vlivem globálních změn.
Čtěte také
Právo odebrat zisk, který vláda nezařídila, je tedy do jisté míry pochybné. Na druhou stranu lze ovšem připustit, že se ceny energií staly předmětem spekulací a stát musí své občany bránit.
Windfall tax v českém podání má ovšem jeden ryze levicový rozměr. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se její výnos rozdělí mezi domácnosti, aby ceny za energie nepřekročily dvojnásobek cen z první poloviny roku. Nejde jen o rétoriku. Vláda zavádí regulaci energetických cen s očekávaným nákladem 100 miliard korun.
Až přestane windfall tax platit, pak bude nutné podle plánu regulaci zrušit. Není však jisté, jestli se toho současná vláda odváží, například v předvolebním období. Dokonce nelze vyloučit, že příští vláda využije navržený mechanismus, v případě, že se osvědčí, na stlačení energetických cen ještě hlouběji.
V tom tkví základní problém celého rozpočtu. Zvyšuje dávky, přitom škrtí příjmy například ze spotřebních daní a dojde k deficitu 295 miliard jedině v tom případě, že ještě větší schodek vykryjí mimořádné příjmy.
Za takového stavu okolností nejde za konzervativní označit ani celý rozpočet, který už také čeká ve sněmovně na projednání.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
