Petr Mazal je učitel hudby z Poličky, který překonává sportování rekordy

16. září 2021

Je pravidelným vítězem závodů šerpů, po horách také běhá vytrvalostní závody nebo leze, a to i v Himálaji. Petr Mazal, původně učitel hudby, miluje extrémní sportovní výzvy. Takovou byla třeba ta, když se rozhodl projet na kole kolem světa.

Petr Mazal pochází z hudební rodiny, a tak se možná očekávalo, že jedno z dětí bude pokračovat v rodinné tradici. Petrův bratr, jednovaječné dvojče, začal studovat medicínu a z Petra se nakonec skutečně stal učitel hudby. V hudební škole v Poličce pak učil hru na flétnu a hudební nauku 17 let. „Díky této profesi jsem měl dost času na sport,“ přiznává Petr Mazal, který od malička velmi rád sportoval a překonával sám sebe. Třeba když v závodech šerpů nesl náklad, který vážil téměř jako on sám.

S vozíčkářem na zádech na Sněžku

V dětství a dospívání hrál Petr Mazal fotbal. A jak sám s nadsázkou říká, vážnému zranění kolene pak možná vděčí za to, že se z něj nestal profesionální fotbalista. Koleno ani zbytek těla ale stejně nikdy příliš nešetřil.

S Petrem Mazalem, učitelem a extrémním sportovcem, jsme natáčeli v lese

Leze po horách, běhá do kopců, jezdí na kole a věnuje se závodům horských nosičů. To všechno ale dost odlišně od běžných sportovců. S každým sportem, do kterého se Petr Mazal vrhne, jde totiž až daleko za běžné hranice. A tak se třeba vydává lézt do Himálaje tam, kde se běžně neleze nebo je to příliš obtížné. Místo běžného vytrvalostního běhání se účastní extrémních závodů v horách, a když usedne na kolo, rozhodne se s ním objet celý svět.

Před pár lety plánoval Petr Mazal projet na kole tolik kilometrů jako je dlouhý rovník. I tam si pak vybíral hodně dobrodružné cesty, třeba přes poušť Gobi nebo příliš byrokratickou Čínu. O svých zážitcích pak napsal knihu S kolem kolem světa.

Petr Mazal projel na kole i Afriku

Další oblíbenou sportovní aktivitou Petra Mazala je šerpování, tedy závody horských nosičů. Ten nejnáročnější u nás, Sněžka Sherpa Cup, pak už několik let pravidelně vyhrává. Ještě větší radost mu ale činí, když zprostředkuje zážitek z výstupu chlapci, který sám chodit nemůže, vozíčkáři. Po pěti letech takových aktivit mu jeho malý přítel už tak vyrostl, že spolu s krosnou váží jen o šest kilo méně než Petr. „Vždycky se u toho hodně nasmějeme a já mám pocit, že konečně dělám něco, co má smysl i pro někoho jiného, než pro mě samého,“ popisuje takovou cestu sportovec.

Spustit audio

Související