Petr Šabata: Dva smutné příběhy o vzdělávání a priority vlády, které se vytratily
Který ze dvou aktuálních příběhů o chybějících penězích ve školství je smutnější? Ten o nedůstojném odměňování akademiků v humanitních oborech, nebo ten o platech pedagogických pracovníků v regionálním školství? Není sporu, že vysokým školám chybí peníze nejen pro humanitní obory, které se bouří, a vláda dokonce připouští, že je ochotna je sem za určitých podmínek investovat.
Ovšem univerzity mohou, kdyby se byly schopny mezi sebou fakulty domluvit, ty nejhůře odměňované lépe zaplatit samy.
Čtěte také
Na úkor jiných akademiků. A v tom je ten obecný problém, ale mohly by. Je taky zvláštní, že se na některých školách řídí zastaralým koeficientem ekonomické náročnosti, který už dávno neplatí. Ale je pohodlné se na něj odvolávat.
To učitelé a další pedagogičtí pracovníci v regionálním školství dostali opakovaně slib, že jejich platy budou na úrovni 130 procent hrubé mzdy v ekonomice. Takový věrohodný dlouhodobý závazek vlád je hlavní způsob, jak dostat do stárnoucích sboroven mladé lidi a nejlepší učitele udržet. Strany současné vlády mají 130 procent už v koaliční smlouvě z listopadu 2021. Pak slib promítly do programového prohlášení z ledna 2022 a také do návrhu zákona o pedagogických pracovnících, který vláda schválila vloni v létě.
Financování priorit
Čtěte také
Od nástupu Fialova kabinetu se ale platy od 130 procent každý rok vzdalují směrem dolů! Ministr školství Vladimír Balaš proto začal odkazovat právě na projednávaný zákon, který přece od roku 2024 závazek promění v mandatorní výdaj, a tím se problém mezd pedagogů vyřeší.
Víme, jak to dopadlo: zákon je před třetím čtením ve Sněmovně, kritizují ho opozice i odbory a je v něm – stejně jako v upraveném vládním programu – slib už jen pro učitele, nikoli pro všechny pedagogické pracovníky, tedy i 40 tisíc asistentů, vychovatelů, školních psychologů...
A koaliční poslanci ve finále také zamlžili dosud jasný výpočet oněch 130 procent i pro učitele. Nejenže je to věcně špatně, ale celá ta hra je hloupá a neslušná.
Čtěte také
Jistě, kabinet není ve snadné situaci – rukou natažených ke státnímu rozpočtu je mnoho, výdaje by se přitom měly kvůli vysokému zadlužení snižovat. A válečná krize i vysoká inflace manévrovací prostor dál zmenšují. Ale to je právě chvíle, kdy se ukáže, jestli je vláda dobrá, nebo špatná. Ta dobrá dovede stále sledovat své priority, které rozhodují o budoucnosti země – dnes rozhodně obranu a bezpečnost a také vzdělávání.
Fialův kabinet ale jako by ztratil kompas, který měl v původním programu – s výjimkou Ukrajiny, a jeho hlavní pracovní metodou se stalo nesrozumitelné příštipkaření.
Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), před pár dny představená v Praze, Česku také doporučuje posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu.
Jinými slovy k daním říká: vrátit daň z příjmu – třeba v upravené podobě – před rok 2020, kdy ji ODS, ANO, KSČM a SPD při rušení superhrubé mzdy snížily. Totéž doporučují ekonomové z NERV. Řeč je o 100 miliardách korun, které státu chybí na jakékoliv financování priorit. Jenže ODS je zásadně proti.
Zaměňuje totiž svoje stranické priority za priority České republiky – a to je ta nejsmutnější zpráva pro vzdělávání regionální i vysokoškolské.
A nejen pro ně.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
