Petr Šabata: Smutné příběhy kolem české i slovenské centrální banky

17. duben 2023

Když se vloni 6. května objevily zprávy, že prezident Miloš Zeman jmenuje guvernérem národní banky Aleše Michla, česká koruna výrazně oslabila – o 50 haléřů na 25 korun za euro. A když se to pak na Pražském hradě opravdu stalo, pád koruny pokračoval až na úroveň 25,40.

Oslabení bylo tak výrazné, že ČNB tehdy musela do obrany české koruny investovat miliardy eur z devizových rezerv.

Čtěte také

Před pár dny uznal soud guvernéra Národní banky Slovenska Petra Kažimíra vinným z korupce a vyměřil mu peněžitý trest 100 tisíc eur (něco přes 2,3 milionu korun). Kažimír byl právě ve Washingtonu na jarním zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Všichni už zprávu ze světových médií znali... Kažimír a Slovensko zažívají velkou mezinárodní ostudu, s měnou ale zpráva nic neudělala – Slováci mají už patnáctý rok euro.

Oba příběhy mají jedno společné – poškozují důvěru lidí v instituce demokratického státu, a to je v obou zemích zmítaných krizemi dost nebezpečné.

Kredibilita

Čtěte také

V případě Aleše Michla reagovali investoři jednak na jeho známý názor nezvyšovat dál úrokové sazby, ale bylo rovněž jasné, že do čela stěžejní instituce nemíří excelentní bankéř či ekonom, jakými byli Pavel Kysilka, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a mnoho dalších vynikajících členů bankovních rad.

Nový guvernér byl v minulosti ekonomickým poradcem Andreje Babiše. Michlovu cestu do čela České národní banky provázela od začátku úvaha, že jej prezident jmenuje a on na oplátku zaměstná Zemanova člověka – ředitele protokolu Vladimíra Kruliše – jako šéfa kanceláře ČNB.

Všichni zúčastnění to vehementně popírali. Nicméně před dvěma týdny Kruliš do centrální banky opravdu nastoupil – sice na nižší pozici, bude se v ní ale podílet „na přípravě mezinárodních konferencí a zajišťovat koordinaci a protokolární komunikaci vůči Evropské centrální bance, ústavním institucím a státním orgánům,“ uvedla banka.

Čtěte také

Petr Kažimír podle orgánů činných v trestním řízení předal v roce 2016 obálku s 48 tisíci eur šéfovi finanční správy, aby urychlil daňová řízení vůči několika firmám. Kažimír byl tehdy ministrem financí ve vládě Roberta Fica a rovnou z této pozice přestoupil do nejvyšší funkce v centrální bance, což je nevídané, protože takový krok zpochybňuje nezbytnou nezávislost banky na politice.

Rozsudek není pravomocný, ale samozřejmě že měl Kažimír ihned rezignovat a ve Washingtonu nasednout do prvního letadla směr Bratislava.

Jak říkají ekonomové: hlavním nástrojem centrální banky při krocení inflace nejsou úrokové sazby ani kurz měny, ale kredibilita.

Důvěra Slováků ve spravedlnost a vlastní stát není sice v aktuální politické krizi před předčasnými parlamentními volbami velká, ale Kažimírův případ ji dál podrývá.

Petr Šabata

Stejně jako v Česku smutný odkaz minulého prezidenta s jeho udělováním milostí, pokusy zastavit trestní řízení lidí z Hradu nebo pro ně obstarat trafiky. To nebyly jen do očí bijící neslušné jednotlivosti, ale vypouštění jedu do veřejných studní.

Slovenský příběh kolem centrální banky je ostudnější než dění kolem Aleše Michla, ale i každý malý útok na důvěryhodnost demokratických institucí v dnešní rozkolísané nejisté době je čistý hazard.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.