„Pláčou a chtějí se vrátit domů.“ Krnovští dobrovolníci pomáhají uprchlíkům, nebojí se jít až za hranu

1. březen 2022
Host Lucie Výborné

Ve společenské místnosti Larischovy vily v Krnově mají místní napilno. Pobíhají tu děti mezi dvěma a deseti lety a kromě češtiny všude zní i ukrajinština. Padají tu důležitá rozhodnutí – kam se která žena se svými dětmi vydá dál.

„Potřebujeme vědět, jak dlouho se tady chtějí zdržet, jestli mají vazbu na své příbuzné a přátele, jestli si pro ně přijedou, kdy nebo jestli chtějí pomoct…“ vypočítává Monika Dudová z místní charity, která ukrajinským ženám a jejich dětem pomáhá.

Dnes pomoc chtějí vracet

Uprchlíci míří do Krnova z města Nadvirna v Ivano-Frankivské oblasti, což je partnerské město Krnova. Vztahy mezi oběma městy trvají řadu let a v současné situaci je to vidět. „Máme tam velmi těsné přátelské vazby. Současná situace se nás nesmírně týká, je to obrovské pracovní vypětí,“ přiznává František Fojtík ze sociálního odboru města Krnov.

„Jsme schopni jít za hranu. Například když potřebujeme něco nakoupit, tak to prostě koupíme ze svého, vyúčtuje se to později. Řeknu vám další příklad: včera přijela další maminka a asi po tři čtvrtě hodiny zjistila, že v autobuse zapomněla mobil. Je to její jediný komunikační prostředek s manželem, tak jsem sedl do auta a začal jsem stíhat autobus. Když jsem poté mobil mamince předal, ty oči bych vám přál vidět.“

Čtěte také

„Za vlast bych šel bojovat, v tom nezaváhám.“ Skaut Jiří Robenek ze Zlína pomáhá organizovat pomoc uprchlíkům i lidem na Ukrajině

15letá tlumočnice

S komunikací s ukrajinskými uprchlíky tady v Krnově pomáhá žákyně deváté třídy, která do Česka přišla z Ukrajiny už před třemi lety. „Když se jich ptáme, kam mají v plánu jet, většinou odpovídají, že nejradši by jely zpátky. Je to hodně smutné,“ říká.

autoři: Lucie Výborná , Tomáš Černý , als
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu