Planetárium slouží v Budějovicích už 50 let. Projekční přístroj mělo město dokonce dřív než samotnou budovu

27. květen 2021

Optomechanický přístroj z Německa byl hlavní součástí výbavy planetária v Českých Budějovicích při otevření před 50 lety. Dnes je tato technická památka spíše atrakcí. Hvězdárna totiž vstoupila do digitální éry, ale stále láká návštěvníky i napozorování oblohy dalekohledem z kupole.

Přístroj pro planetárium měly Budějovice dokonce mnohem dřív než samotnou budovu. „Byl zakoupen už v roce 1961 a až pak se řešilo, jak se postaví budova, kdo to zaplatí a tak dále. Docela se to vleklo a přístroj byl zprovozněn až o deset let později,“ vypráví ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice Jana Tichá.

Přístroj Zeiss ZKP-1 německé výroby tak podle ní tehdy už nebyl největší novinkou, ale spíše klasikou pro planetária. „Uměl udělat kvalitní černou sametovou tmu, což je daleko těžší než udělat cokoliv jiného, a promítal krásné bodové briliantové hvězdy,“ popisuje.

Obsluha byla ale poměrně náročná. „Například projektory planet se musely nastavovat ručně podle hvězdné mapy. Nebylo to úplně jednoduché, ale mělo to v sobě takovou tu technickou poezii,“ komentuje Jana Tichá.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice při otevření v roce 1971 a po padesáti letech

Pracovníci hvězdárny a planetária se s přístrojem nedokázali rozloučit, ani když plánovali přestavbu sálu pro digitální projekce. „Nechali jsme původní planetárium odborně repasovat, doopravit a máme ho na takové vyjíždějící plošině, takže ho můžeme použít pro retro pořady,“ říká ředitelka.

Planetárium bylo otevřeno 21. května 1971, ale hvězdárna už v českobudějovickém Háječku stála dříve. „Kolaudovala se na přelomu let 1933 a 1934. Postavila ji Jihočeská astronomická společnost a slavnostně otevřela, až když měla vnitřní vybavení, v listopadu 1937. Budějovice mají jednu z nejstarších veřejných hvězdáren v republice,“ připomíná Jana Tichá.

V 50. letech minulého století byla hvězdárna zestátněná, nepatřila tedy už spolku. V 60. letech ji převzal pod svou správu okresní národní výbor a poté se začala plánovat přístavba na planetárium.

Čtěte také

Budova, kterou teď lidé v českobudějovickém Háječku vidí, tak skrývá ještě budovu. „Původní stavba, která je navíc funkcionalistická a velmi hezká, je vlastně schovaná pod tou prosklenou budovou ze 60. let,“ potvrzuje Jana Tichá.

Za největší úspěch celé historie hvězdárny považuje to, že zařízení stále funguje pro veřejnost i školy. „Troufám si říct, že funguje čím dále lépe, a to i zásluhou našeho zřizovatele, Jihočeského kraje. S jeho finanční pomocí jsme zprovoznili digitální planetárium a těší mě, že návštěvníci mají stále zájem,“ dodává.

I když hvězdárna a planetárium stojí v centru města, je možné z kupole dalekohledem pozorovat nejrůznější vesmírná tělesa. „Jsme přece jen trochu stíněni stromy, takže se dají vidět jasné planety, Jupiterovy měsíce, Saturnovy prstence, s trochou štěstí polární čepičky na Marsu. Je možné dalekohledem pozorovat jednotlivé hvězdy, hvězdokupy kulové i otevřené,“ vyjmenovává Jana Tichá.

Rozhovor s ředitelkou Hvězdárny a planetária České Budějovice Janou Tichou si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.