Po dva a půl kilometru dlouhé dráze musí technik Jihočeského letiště jezdit několikrát denně
Kontroluje vzletovou a přistávací dráhu, musí umět navést letadlo na odbavovací plochu a také pomáhá při úpravě zelených ploch v areálu, který má rozlohu 300 hektarů. To náplň práce provozního technika na Jihočeském letišti. Na této pozici devátým rokem pracuje Radovan Bittner.
Na dráhu v Plané u Českých Budějovic vyjíždí už v půl sedmé ráno. „Začínám kontrolou dráhy. Sleduji, jestli tam nejsou kamínky, jestli je čistá, dále jestli je mokrá, případně v zimě zledovatělá. Kontroluji to z auta, a pokud něco vidím, tak vystoupím,“ popisuje.
Protože po dráze jezdí několikrát denně mnoho let, má ji takzvaně v oku a okamžitě si všimne, když je něco jinak, než by mělo být. „Jedu rychlostí kolem dvaceti kilometrů v hodině, aby se to dalo všechno stihnout. Nejprve jedu prostředkem dráhy a pak nazpátek po krajích,“ dodává. Kontroluje i světla, která navádí letadla při příletu, oplocení, kanály nebo pytle na vítr.
Letištní dráha je dlouhá dva a půl kilometru a široká 45 metrů. Ranní kontrola Radovanu Bittnerovi zabere asi půl hodiny. „Stává se, že najdu nějaké problémy. Protože se seče tráva těsně kolem dráhy, mohou od těch strojů odlétat kamínky, a to se musí hlídat. Také se může stát, že z malého letadla něco upadne. Hlavní je ranní velká kontrola a pak se kontroluje ještě třikrát až čtyřikrát během dne,“ vysvětluje.
Když se očekává přílet letadla, Radovan Bittner vyrazí na odbavovací plochu, kde stroje parkují. „Navedu si ho reflexními tyčemi, nebo autem s nápisem Follow Me, když je to větší letadlo. Srovnám si ho, zaparkuji, jak potřebuji, založím klíny pod kola a pak už jen vyčkám, až pilot vyleze ven a domluvíme se, co od nás potřebuje,“ říká.
V letním období bývá podle něj celá odbavovací plocha Jihočeského letiště v Plané u Českých Budějovic plná. „Jsou tu různá letadla, střídá se to a opravdu se odsud třeba čtyři hodiny nedostanu,“ uzavírá.
Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.