Po smrti čadského prezidenta jsou lidé v ulicích. Nesouhlasí s novou vojenskou vládou, píše Le Monde
Francouzský deník Le Monde vysvětluje, že protesty, při kterých přišlo o život nejméně pět lidí, svolalo několik opozičních stran a představitelé občanské společnosti. Jejich cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenskou vládou. Ta zemi vede od minulého týdne, kdy zemřel prezident Idriss Déby.
Čtěte také
Opozice považuje takzvanou Dočasnou vojenskou radu, vedenou synem zesnulého prezidenta a generálem Mahamatem Idrissem Débym za „nelegální a nelegitimní orgán podporovaný Francií, který by chtěl obyvatelům Čadu vnutit novou vojenskou diktaturu.“
Generál Déby ve svém televizním projevu přislíbil, že se zasadí o to, aby během následujícího půldruhého roku proběhl „všeobecný národní dialog“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, jediný západní představitel, který se zúčastnil Débyho pátečního pohřbu, represe důrazně odsoudil a vyzval k „mírumilovnému a demokratickému předání moci“. Francie Čad považuje za svého hlavního spojence proti džihádistům v Sahelu, připomíná francouzský deník.
„Četník Sahelu“
Právě roli Čadu jako země, která Západu pomáhá v boji s džihádisty, se ve své analýze věnuje nizozemský deník Volkskrant. Sahel, oblast táhnoucí se na jih od Sahary v délce tisíců kilometrů, je v posledních letech stále nebezpečnější.
Čtěte také
Můžou za to nejen džihádisté, ale také pašeráci. Obzvlášť vážná je situace v Mali, Nigeru a Burkině Faso. První velké úspěchy džihádisté zaznamenali v Mali roku 2012, když se do země po pádu režimu v sousední Libyi dostalo velké množství zbraní.
Předloni pak násilí doslova explodovalo. V Mali nyní 1400 čadských vojáků plní důležitou roli mírotvorců, vyslaných regionální vojenskou koalicí G5, připomíná nizozemský deník. Přímo v Čadu pak armáda bojuje s útočníky ze sekty Boko Haram, přicházejícími z Nigérie.
Déby, který byl čadským prezidentem od roku 1990, se díky ochotě vysílat své jednotky proti džihádistům stal v regionu klíčovým partnerem USA i Francie. Přezdívalo se mu proto také „četník Sahelu“.
Čad a EU
Čad dostává finanční podporu také od Evropské unie a v čadském hlavním městě N‘djamena sídlí štáb pětitisícové francouzské vojenské mise. Paříž se na situaci dívá pragmaticky, vysvětluje nizozemský deník.
Čtěte také
Francouzští politici by hlavně chtěli, aby jim Čad v Sahelu i nadále vojensky pomáhal. Na tom, kdo bude v zemi vládnout, jim prý příliš nesejde. Proto francouzský prezident nešetřil během pátečního pohřbu diktátora Débyho slovy chvály, píše Volksrant. Zesnulého nazval dokonce „odvážným přítelem“, zatímco o jeho porušování lidských práv pomlčel.
Vláda v zemi teď oficiálně přešla na Débyho syna, není ale vyloučeno, že v důsledku mocenských bojů dojde k chaosu, který ho donutí stáhnout jednotky ze zahraničí domů.
Celý přehled zahraničního tisku, který četli Jan Burda a Martina Mašková, najdete v audiozáznamu.
Související
-
Rakousko vysílá vojáky do Čadu
První rakouští vojáci budou do Čadu vysláni již tento měsíc a plné nasazení sboru se čeká od ledna příštího roku. Jak prohlásil spolkový kancléř Alfred Gusenbauer, ...
-
EU ukončila svou misi v Čadu
V dnešních Informacích z EU se budeme věnovat setkání ministrů zahraničí, kteří se sešli k jednání v Bruselu v rámci pravidelného zasedání Rady pro všeobecné a vněj...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
