Po stopách barona Artura Krause, pardubického Járy Cimrmana
Snažil se sestrojit létací stroj, jako první jezdil v Pardubicích na motocyklu, hrál tenis nebo lyžoval. Baron Artur Kraus byl originální osobnost konce 19. a počátku 20. století, která zanechala v Pardubicích řadu otisků.
Jmenuje se po něm současná pardubická hvězdárna. Byl totiž nejen v Pardubicích, ale v českých zemích průkopníkem astronomie. Svou první pozorovatelnu vybudoval ve věži pardubického zámku a vybavil ji nejmodernějšími přístroji počátku 20. století. Brzy mu ale začala být malá. Zvláště proto, že se snažil zkoumání hvězdné oblohy přiblížit i obyčejným lidem, včetně žen. Proto se přestěhoval do větších prostor, do domu na dnešní pardubické třídě Míru, kde v roce 1912 otevřel vůbec první veřejnou, tedy lidovou hvězdárnu v českých zemích.
Létání ze zámeckých valů
Baron Artur Kraus rád pronikal i do dalších vědních oborů. Pokoušel se třeba sestavit létající stroj a na takzvané ornitoptéře, která má vzlétnout za pomoci mávání křídel, zkoušel létat z valů pardubického zámku. Nedařilo se mu, tak alespoň pomáhal s leteckými začátky jiné slavné osobnosti pardubické osobnosti, Janu Kašparu. Baron Kraus byl dokonce při Kašparovu slavném vzletu z Pardubic do Velké Chuchle. A do Prahy pak po přistání pro Jana Kašpara přijel vlastním automobilem.
Techniku měl Artur Kraus velmi rád, stejně jako sport a vůbec všechno moderní. Jako první vlastnil v Pardubicích motocykl nebo lyže. Další novinkou, kterou přivezl a rozšířil po českých zemích, byl tenis. Dokonce sám sepsal a vydal jakýsi návod, jak tuto hru hrát. Byl také členem řady spolků, především toho střeleckého. A pravděpodobně i zdatným hudebníkem. Hrával totiž v cikánské kapele, která měla v Pardubicích tehdy obrovský úspěch a řadu koncertů.
Zámeček, letiště a cyklozávody
Putování po stopách barona Artura Krause může být pěknou procházkou po Pardubicích. Nejen kvůli jeho observatoři můžeme začít na pardubickém zámku. Tam začíná příběh jeho rodiny několik generací zpátky. Na zámku totiž jeho rodina provozovala lihovar. Jak už i jeho příjmení může napovídat, byly to židé. Jeho otec, významný a zřejmě nejbohatší pardubický měšťan a strýc baron, konvertovali ke katolicismu. Titul získal Artur Kraus po svém strýci, který neměl potomky a zařídil, aby po jeho smrti přešel na bratrovy děti.
Další zastávka po stopách barona Artura Krause je dvojdům číslo 61 a 62 na třídě Míru, kde měl hvězdárnu. A kousek od něj je tzv. zámeček, rodinné sídlo a místo, kde jeho otec vítal ty nejvzácnější návštěvy, včetně pruského i rakouského císaře. Otisk zanechal baron Kraus na pardubickém letišti, ale třeba také na cestě z Pardubic do Heřmanova Městce a Chrudimi. To byla totiž trasa cyklistických závodů, které jako vášnivý cyklista pořádal. Posledním místem, které je možné spojit s jeho osobou, je pak centrální hřbitov v Pardubicích. Tam byl do rodinné hrobky pohřben po své náhlé smrti v roce 1930.
Související
-
Skoro za vším v Pardubicích hledej Krause
Letošní rok je ve znamení barona Artura Krause. Uplyne totiž 160 let od jeho narození. Připomněl nám to Petr Komárek z pardubické hvězdárny nesoucí baronovo jméno.
-
Před 110 lety vzlétl Jan Kašpar ku Praze. Letěl na svatbu
Ve čtvrtek 13. května 2021 uplynulo 110 let od legendárního dálkového letu Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Co všechno mu předcházelo, připomněl historik Jan Tetřev.
-
Zapomenuté osobnosti Pardubického kraje
Ve své době bývaly známými, slavnými a oslavovanými, dnes se na některé z nich zapomnělo. Připomeňme významné osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do historie kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.