Po stopách barona Artura Krause, pardubického Járy Cimrmana

Jmenuje se po něm současná pardubická hvězdárna. Byl totiž nejen v Pardubicích, ale v českých zemích průkopníkem astronomie. Svou první pozorovatelnu vybudoval ve věži pardubického zámku a vybavil ji nejmodernějšími přístroji počátku 20. století. Brzy mu ale začala být malá. Zvláště proto, že se snažil zkoumání hvězdné oblohy přiblížit i obyčejným lidem, včetně žen. Proto se přestěhoval do větších prostor, do domu na dnešní pardubické třídě Míru, kde v roce 1912 otevřel vůbec první veřejnou, tedy lidovou hvězdárnu v českých zemích.

Létání ze zámeckých valů

Baron Artur Kraus rád pronikal i do dalších vědních oborů. Pokoušel se třeba sestavit létající stroj a na takzvané ornitoptéře, která má vzlétnout za pomoci mávání křídel, zkoušel létat z valů pardubického zámku. Nedařilo se mu, tak alespoň pomáhal s leteckými začátky jiné slavné osobnosti pardubické osobnosti, Janu Kašparu. Baron Kraus byl dokonce při Kašparovu slavném vzletu z Pardubic do Velké Chuchle. A do Prahy pak po přistání pro Jana Kašpara přijel vlastním automobilem.

Výhled z věže pardubického zámku, kde měl baron první hvězdárnu|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Techniku měl Artur Kraus velmi rád, stejně jako sport a vůbec všechno moderní. Jako první vlastnil v Pardubicích motocykl nebo lyže. Další novinkou, kterou přivezl a rozšířil po českých zemích, byl tenis. Dokonce sám sepsal a vydal jakýsi návod, jak tuto hru hrát. Byl také členem řady spolků, především toho střeleckého. A pravděpodobně i zdatným hudebníkem. Hrával totiž v cikánské kapele, která měla v Pardubicích tehdy obrovský úspěch a řadu koncertů.

Zámeček, letiště a cyklozávody

Putování po stopách barona Artura Krause může být pěknou procházkou po Pardubicích. Nejen kvůli jeho observatoři můžeme začít na pardubickém zámku. Tam začíná příběh jeho rodiny několik generací zpátky. Na zámku totiž jeho rodina provozovala lihovar. Jak už i jeho příjmení může napovídat, byly to židé. Jeho otec, významný a zřejmě nejbohatší pardubický měšťan a strýc baron, konvertovali ke katolicismu. Titul získal Artur Kraus po svém strýci, který neměl potomky a zařídil, aby po jeho smrti přešel na bratrovy děti.

Další zastávka po stopách barona Artura Krause je dvojdům číslo 61 a 62 na třídě Míru, kde měl hvězdárnu. A kousek od něj je tzv. zámeček, rodinné sídlo a místo, kde jeho otec vítal ty nejvzácnější návštěvy, včetně pruského i rakouského císaře. Otisk zanechal baron Kraus na pardubickém letišti, ale třeba také na cestě z Pardubic do Heřmanova Městce a Chrudimi. To byla totiž trasa cyklistických závodů, které jako vášnivý cyklista pořádal. Posledním místem, které je možné spojit s jeho osobou, je pak centrální hřbitov v Pardubicích. Tam byl do rodinné hrobky pohřben po své náhlé smrti v roce 1930.