Pod neratovskou střechou. Situační portrét poutního místa

6. srpen 2020

Dokument o sdružení Neratov, které se ve stejnojmenné vesnici v Orlických horách věnuje lidem s mentálním postižením.

V Orlických horách, na místě, kde je jen přes potok do sousedního Polska, leží malá vesnice Neratov. Poté, co z obce dříve zvané Bärnwald museli odejít obyvatelé německé národnosti, byla ves odsouzena k zániku. Dříve honosný poutní kostel po požáru chátral a plánovala se jeho demolice. Z místních nezbyl nikdo, zůstali jen chalupáři.

Sdružení Neratov nabízí chráněné bydlení a několik chráněných pracovišť

Místo si už před sametovou revolucí oblíbil Josef Suchár. Rodilý Brňák do Orlických hor jezdíval na tábory. Když pak mohl tajně vysvěcený kněz po roce 1989 začít duchovní službu vykonávat veřejně, požádal v královéhradecké diecézi o přidělení farnosti. Dostal jich 11, včetně té neratovské.

Se svými spolupracovníky začal Josef Suchár opravovat trosky barokního chrámu. Mše svaté sloužil uprostřed kostela pod širým nebem a nezřídka se stávalo, že mu v zimě zamrzlo v kalichu víno. Společně s novou podobou kostela začal Josef Suchár se svými spolupracovníky také budovat komunitu, která se stará o lidi s mentálním postižením.

„Přišli jsme sem obnovit poutní místo a zdejší život. A o poutní místo se musí někdo starat, většinou to dělaly řeholní komunity. Taková zvláštní řeholní komunita jsou ti naši lidé s postižením,“ říká kněz Josef Suchár, který společně se svým spolupracovníkem Antonínem Nekvindou letos zvítězil v soutěži Podnikatel roku v kategorii pro společensky odpovědné podnikatele. Sdružení Neratov nabízí chráněné bydlení a několik chráněných pracovišť. Klienti pracují v montážní dílně, v prádelně, v keramické dílně nebo například na zahradě, a to nejen v Neratově, ale také v několika blízkých obcích.

Poutní místo v Neratově v minulosti proslavila milostná soška Panny Marie a neratovský pramen, obojí mělo způsobovat zázraky a uzdravovat nemocné. Nyní je tamní kostel známý především pro svou skleněnou střechu. Lidé, kteří jej opravují, se totiž rozhodli nevracet mu podobu z 18. století. Aby kostel stále připomínal, čím si prošel, avšak nadále nechátral, získal průhledné zastřešení. Příchozím se tedy naskýtá možnost přímo z kostelní lavice pozorovat ve dne mraky a v noci hvězdy.

autor: Mariana Ambrožová
Spustit audio

Související