Podzimní viróza, nebo covid-19? Do školy dítě radši neposílejte ani v jednom případě, radí lékaři

Teplota, kašel, bolest v krku. Takové příznaky můžou mít děti jak u podzimního nachlazení, tak u covidu-19. Rodiče proto často nevědí, kdy ještě dítě poslat do školy, a kdy ho raději nechat doma. Co na to říkají lékaři?

Podle lékařů mají děti po distanční výuce oslabenou imunitu, ordinace jsou teď proto plné dětských pacientů s příznaky respiračních onemocnění. Projevy jsou u běžné virózy a covidu tak podobné, že je často obtížně rozlišují i lékaři. Rodiče by tak dítě s příznaky neměli raději do školy posílat.

Pokud se dítě necítí dobře a má příznaky infekce, ponechte ho doma v klidovém režimu. Podle příznaků mu podejte léky na kašel, případně na teplotu,“ radí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

K lékaři se objednejte předem

Lékaři dětské pacienty s příznaky testují hlavně v případech, kdy měli nějaký rizikový kontakt nebo když je epidemická situace ve školách nepříznivá.

Děti mají nárok na maximálně šest testů na koronavirus měsíčně zdarma – na dva PCR testy a čtyři antigenní testy.

Pokud mají rodiče důvodné podezření na covid-19, měli by zvážit i to, zda je návštěva přeplněné ordinace nutná, a to hlavně kvůli riziku nákazy. Rodiče by nejdřív měli své dítě k lékaři objednat. Pokud se pak stane, že lékař nemá na otestování dítěte s příznaky kapacitu, můžou ho rodiče vzít na jakékoliv odběrové místo.

Ochrana dýchacích cest

Ve školách musí mít děti i učitelé ochranu dýchacích cest, povinné jsou ale jen ve společných prostorách. Ve třídách je děti mít nasazené nemusí. V případě, že mají žáci po distanční výuce slabší imunitu, což je podle lékařů fakt, můžou se nakazit mnohem snadněji.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.