Poláci si Čechy dost idealizují. Hranice, která nás odděluje, je stále silná, říká spisovatelka Olga Tokarczuková
Olga Tokarczuková pracovala nejdříve jako psycholožka, ale po nějaké době se zcela vrhla na literaturu. Dobře udělala – patří k nejčtenějším polským autorkám a vlídní k její práci jsou i kritici. V roce 2019 získala Nobelovu cenu za literaturu. Má ráda učení psychoanalytika Carla Gustava Junga a poezii Williama Blaka. V roce 2017 s ní mluvil Tomáš Pilát o filmu Přes kosti mrtvých, který vznikl podle její knihy.
Právě ta hraje důležitou roli v jejím románu Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Knihu v roce 2017 zfilmovala světoznámá režisérka Agnieszka Holland. Olga Tokarczuková si této skutečnosti velmi cení, i když – jak říká – si byla vědoma toho, že vznikne něco úplně jiného. „Film a kniha jsou odlišná média. Do filmu, jehož předlohou je třeba román, se nevejde všechno. Zato tu můžete dobře pracovat s charaktery postav,“ vysvětluje spisovatelka s tím, že Agnieszce Holland zcela důvěřovala. Absence některých zápletek a dějů ji přesto mrzela. Třeba to, že z filmu do značné míry zmizelo právě téma poezie Williama Blekea, pro knihu velice důležité. Hlavní slovo při psaní scénáře měla ovšem režisérka. „Já jsem v tomhle procesu byla až ta druhá,“ doplňuje Tokarczuková.
Čtěte také
Knihou, a ještě více filmem prolíná téma polsko-české (ne)vzájemnosti. Děj se odehrává v příhraničí, srnky z Česka se nebojí, zatímco zvířata v Polsku jsou vystrašená. Důležitou postavou filmu je český entomolog Borus. „V knize je sice tahle postava Polák, ale myslím, že to funguje. A velmi se mi líbí Krobotův přízvuk,“ pochvaluje si spisovatelka. Podle ní si Poláci nás Čechy dost idealizují. „Ukázala jsem to na protagonistce knihy (i filmu) Janině Duszejko. Má představu, že si Češi čtou u krbu Blakea a neloví žádnou zvěř. Je to trochu šílená vize. Češi a Poláci se stále poměrně málo znají. Sice se to trochu lepší, ale hodně pomalu. Hranice mezi námi je pořád silná,“ říká Olga Tokarczuková.
Jako pacifistka nechce nikoho vybízet k násilí. „To, co se děje v knize, je metafora. Na druhou stranu umění má možnosti ukázat, jak se mohou překračovat hranice. Má provokovat, vyvolávat diskusi i nesouhlas s některými pravidly. Moje kniha i Agnieszčin film tímhle způsobem fungují. Obojí vyvolalo v polské společnosti pozdvižení,“ vybavuje si.
Film Přes kosti mrtvých natočený podle své knihy má spisovatelka Olga Tokarczuková ráda. Podle ní se v něm myšlenky románu neztratily. „A nejraději mám scénu, ve které Miroslav Krobot tančí na písničku skupiny The Plastic People of the Universe,“ směje se a chválí přitom výkon českého herce.
Související
-
Tolik klaunů má málokterý národ, jsme jimi odkojení už od dob Jana Wericha, říká Miroslav Krobot
Rád poslouchá příběhy a ve volném čase jezdí na kole a na běžkách. Režiséra, herce a pedagoga Miroslava Krobota pozvala do Vizitky Markéta Kaňková.
-
Ten pocit byl nepopsatelný. Petr Vidlák mluví o prvním setkání s texty Olgy Tokarczukové
Nijak vznešený jazyk, zato příjemně neobvyklá přirovnání, která překladatele nutí hledat alternativy – tak popisuje výrazivo slavné polské spisovatelky Olgy Tokarczukové.
-
Šarlatán je o boji Boha s ďáblem v duši člověka, říká o svém novém filmu Agnieszka Holland
Po nucené koronavirové pauze se do kin dostává nový snímek režisérky Agnieszky Holland Šarlatán. Českou premiéru, naplánovanou na březen, bohužel nestihl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
