Pomník Jiřího z Poděbrad má zajímavou historii. Vytvořen je podobně jako socha Svobody v New Yorku
Jezdecká socha krále Jiřího v nadživotní velikosti na Jiřího náměstí v Poděbradech patří mezi vrcholná díla české monumentální plastiky. Slavnostní odhalení pomníku před 126 lety přilákalo do Poděbrad davy lidí a stalo se velkolepou manifestací národního smýšlení. Autorem pomníku byl sochař Bohuslav Schnirch. Nově je pomník národní kulturní památkou. Na seznam ho česká vláda schválila 6. prosince 2023.
První nápad postavit slavnému českému králi v Poděbradech sochu vznikl někdy kolem roku 1870 mezi členy spolku Studující Poděbradska. „Byli to takoví horliví studenti, kteří v Praze vstřebali vlastenectví. Oni chtěli udělat něco výjimečné pro malé zemědělské městečko, odkud pocházeli,“ vysvětluje historička Jana Hrabětová, která okolnosti vzniku pomníku zachytila v knize Pomník krále Jiřího a Jubilejní výstava 1891.
Studenti neváhali a začali shromažďovat prostředky na budoucí pomník. „Založili spolu s místními Sokoly Spolek pro vybudování pomníku králi Jiřímu a začali pořádat všelijaké besedy a bály a vybírat peníze.“
Socha má dokonale vypracované detaily
Autorem pomníku byl přední český sochař 19. století Bohuslav Schnirch, jehož matka pocházela z Poděbrad. Schnirch se zapojil i do soutěže na návrh svatováclavského pomníku pro Václavské náměstí v Praze, kde byl nebezpečným soupeřem Josefa Myslbeka. Schnirchův model však nakonec vybrán nebyl.
Jeho jezdecká socha krále Jiřího, kterou vytvořil pro Poděbrady, je ale velmi precizně vypracovaná a upoutá vás dokonalými detaily. Ze Schnirchovy dílny pocházejí mimo jiné trigy na budově Národního divadla, pracoval na Rudolfinu nebo na Národním muzeu.
Bohuslav Schnirch na soše krále Jiřího pracoval 8 let. Existovalo několik různých variant návrhů. Z původní představy, že pomník bude zároveň kašnou, ale nakonec sešlo.
Jezdecká socha je vysoká a široká 4 metry. Stojí na kamenném podstavci z hořického a žehrovického kamene, který je 6 metrů vysoký. Socha byla zhotovena tehdy neobvyklou technikou – vytepáním 12 měděných plátů a jejich připevněním na železnou kostru, což bylo mnohem levnější než odlévání sochy. Podobnou technikou byla vytvořena i socha Svobody.
Pomník stál nejprve v Praze
Zajímavé je také to, že socha původně stála v Praze. Pomník byl totiž vystaven na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Socha umístěná před výstavištěm budila velkou pozornost a příspěvky na její zaplacení přicházely nejen z domova, ale také z ciziny.
Na pražském výstavišti socha zůstala až do roku 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. Teprve potom měl Spolek pro vybudování pomníku králi Jiřímu dost peněz na zaplacení sochy a její převoz do Poděbrad. Poděbrady potom v srpnu 1896 zažily velkolepou slavnost spojenou s odhalením pomníku, která přilákala 20 tisíc lidí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
