Poslové záhrobní. Typ top psychoskop. Zvuková pouť Lukáše Jiřičky a Jaroslava Tarnovského na Novopacko

Spiritismus je pojímán v této kompozici na pomezí dokumentu, literárního pásma a psychedelické závratě jako kulturní fenomén, který je jedním z výsostných znaků Podkrkonoší. Jeho projevy, výsledky tzv. sezení, tedy medijních či spiritistických seancí nebo stavů vytržení jsou zrcadlem duše, výronem čisté imaginace a schopnosti snít a své sny i jiné stavy vědomí přetavit do slov, obrazců či obrazů, do jedinečných setkání. Medijní kresby, ale i seance nebyly však jen doménou chudších obyvatel podhůří. Svého času se staly i módou či oblastí zájmu umělců jako byl například Josef Váchal, Josef Kocourek, Jan Opolský, ale i surrealistů nebo řady šarlatánů či osob chtivých senzací. Skrze samotné medijní umění lze jinak číst i písně Nadi Urbánkové, která pochází ze spiritistické rodiny.

Spiritismus samozřejmě není specifikem pouhého Podkrkonoší, ale masověji se pěstoval i v Orlických horách či Slezsku. V první polovině 20. století byly spiritistické ideje dokonce šířeny pomocí mnohých periodik (Posel záhrobní Karla Sezemského, Písně medijní apod.), ale i známých osobností a dalších literátů – Terezií Novákovou, Antalem Staškem, tedy již tvůrců s patřičným zaujetím, ale i racionálním odstupem.

Síla spiritismu dala svobodný průchod až heretickým idejím a představám nespoutaných tehdejšími oficiálním pojetím víry a náboženství, ale také přinesla jistou dávku naivity spojenou s tímto subversivním hnutím, která hlásalo příchod epochy Ducha svatého. Podkrkonošští „citlivci“ jsou zde zmiňováni jako potomci heretiků, uprchlíků před barokní rekatolizací, tedy lidé, kteří volili svobodu i přes rozmanitá protivenství.

Čtěte také

Krajina jako balzám na nervy. Staňme se poutníky, procházka přírodou nás přiblíží kořenům a životu

Ke spiritualitě si dokázali najít osobitou cestu. Spiritistická imaginace je bytostně spojena s krajinou Novopacka, o čemž v dokumentu hovoří Ivo Chocholáč - kurátor Městského muzea v Nové Pace a spoluautor expozice v Klenotnici, kde jsou vystaveny medijní kresby a sbírka mineralogie, ale i literární historik a básník rodem z Nové Paky Jaromír Typlt, který také pro kompozici vybral většinu literárních ukázek. Do kompozice jsou vetkány písně medijní stejně mocně jako čtení z knihy Karla Sezemského či utajené vizionářství.