Povídky Bohumila Hrabala ze sbírek Jarmilka, Perlička na dně či Automat svět
Poslechněte si několik nejznámějších povídek z pera českého velikána Bohumila Hrabala v podání Ladislava Mrkvičky, Josefa Somra, Zdeňka Svěráka, Michala Pavlaty a dalších. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Dvě povídky z knihy Jarmilka vybral Jiří Vondráček.
Účinkuje: Ladislav Mrkvička
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 2006
Bohumil Hrabal: Večerní kurs
Povídka ze sbírky Perlička na dně
Účinkuje: Josef Somr
Režie: Ivan Chrz
Natočeno v roce 2002.
Bohumil Hrabal: Emánek
Povídka ze sbírky Pábitelé
Připravil: Jiří Vondráček
Účinkuje: Michal Zelenka
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2013.
Perličky Bohumila Hrabala
Povídky Kopretina a Křtiny 1947 v přednesu Zdeňka Svěráka a Josefa Abrháma.
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2004.
Bohumil Hrabal: Polomy v lese
Účinkuje: Radim Vašinka
Režie: Vladimír Tomeš.
Natočeno v roce 1989.
Bohumil Hrabal: Pábitelé
Povídka ze sbírky Automat svět
Účinkuje: Michal Pavlata.
Režie: Petr Adler. Natočeno v roce 1993.
Bohumil Hrabal: Andělský voči
Z knihy Automat svět připravil Jiří Vondráček.
Účinkuje: Milan Neděla.
Režie:Petr Adler
Natočeno v roce 1993.
Bohumil Hrabal: Fádní stanice, Setkání
Bohumil Hrabal znal železnici z vlastní zkušenosti: do služeb státních drah vstoupil roku 1942, postupně podbíjel kolejnice, byl v kanceláři návěštního mistra, pak telegrafistou a potom až do roku 1946 výpravčím v Kostomlatech u Nymburka. Poslechněte si dvě povídky na téma železnice, železničáři a setkání ve vlaku z knihy Jarmilka.
Večerní kurs
Povídka ze souboru Perlička na dně má silné autobiografické prvky. Na pozadí hodiny jízdy na motocyklu v autoškole se rozvíjí dialog instruktora a žáka, kterého učitel jízdy Fořtík oslovuje „Hrabal“. Žák vypráví příhody, které jeho rodina zažila s automobily a dvojice přitom křižuje Prahou padesátých let.
Emánek
Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“. Takový je i hrdina naší povídky – Emánek. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje Hrabal život z často „odvrácené strany“ a v lidech z takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou perličku na dně a proniká tak k pravému, i když v hrubé skořápce ukrytému jádru lidí.
Perličky Bohumila Hrabala
„Hrabal je jedinečný. Tím, jak psal, i tím, o čem psal. Byl fascinován tajemstvím a skrytou krásou nehezkých míst, všedních věcí a malých lidských osudů. Přes svůj psací stroj horečně hledal způsob, jak přenést své okouzlení na nás. Podroboval při tom češtinu zatěžkávacím zkouškám, zda je tohoto přenosu schopna. Jsem přesvědčen, že ji prověřil dokonale, a nezávidím překladatelům do jiných jazyků jejich těžký úkol. Povídka je dobrý literární útvar. Svou krátkostí nutí autora k hutnosti. Slovo v povídce jako by mělo větší specifickou váhu než v románu. Byl bych rád, kdybyste si na Hrabalových slovech pochutnali stejně jako herci, kteří je pronášejí.“ (Zdeněk Svěrák)
Polomy v lese
Povídka je zařazena v autorově sbírce Slavnosti sněženek, v níž vystupují postavy a události z Kerska a okolí, kde spisovatel měl chatu, kde psal a žil se svými legendárními kočkami, navštěvován přáteli. V povídce je neustále vyrušován návštěvami a sousedy, kteří ho ruší v psaní. Spisovatel si představuje polomy nad svojí chatou, kterých by se návštěvy bály a nechodily k němu. Text patří v Hrabalově díle k těm, jimiž tematizuje své psaní optikou sebeironie a rozdvojeného pocitu spisovatele, který vyhledává společnost lidí jako inspiraci a současně se jí obává.
Pábitelé
Hrabal vždy dokázal vyhmátnout to dobře známé lidství, a zároveň stvořit nezapomenutelné figurky. Začal jim říkat Pábitelé a tento výraz se udržel natolik, že ho dnes najdeme třeba i v internetovém Slovníku cizích slov. Stejně pojmenoval i povídku, ve které popsal řádku roztodivných postaviček, z nich některé dokážou přežít pády hlavou na beton i srp zaseknutý v lebce.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.