Poznámky k výslovnosti a hudební dramaturgii Vltavy

5. listopad 2020

Původní etymologie řečtiny nehraje roli v české výslovnosti ani v přepisu. Většina uživatelů českého jazyka neodvozuje českou podobu cizího slova z jeho původního významu. 

Vážený pane ombudsmane,

dovoluji si obrátit se na Vás proto, že nevím, kam konkrétně svoji připomínku adresovat.

Jedná se mi o sobotní vysílání stanice Vltava od 9:15 až 11:00, pořad o anthroposofii. Tam dochází k naprosto protismyslné výslovnosti u moderátora ČR anthroposofie jako "ANTROPOZOFIE".... základy slov sofie (z řeckého moudrost) a zofie (zofos z řeckého temnota) JSOU NAPROSTÝMI PROTIKLADY!!! Při použití tedy působí zcela kontraproduktivně, mluvíme-li o centru vzdělanosti, duchovnosti a umění (Goetheanu) ve smyslu anthropozofickém.

Myslím, že by bylo třeba v podobných pořadech důsledněji pracovat s jazykem a smyslem slov a jejich pojmy. Měla by to být neodmyslitelná součást přípravy pořadu. Nebo se mýlím???

Dále navazuji na nedělní dopolední vysílání Spirituály s určitým duchovním zaměřením pro posluchače. Tentokrát pořad o novokřtěncích a dále na téma "sebeovládání" s p. Petrem Vaďurou. Oba pořady vedou člověka z určitému vyladění mysli na vnitřní soustředění a uvažování o sobě. Jako naprostá ignorance a necitlivost působí potom závěrečný "hudební vstup" na ukončení této hodiny - neumím ten žánr odborně pojmenovat - snad jako "jazzová vypalovačka" (řečeno slangově). Nevím, zda to bylo záměrem autora pořadu, ale dovoluji si pochybovat. Pokud tedy takto reagoval hudební redaktor, považuji to opět za velmi necitlivé ukončení pořadu, které psychicky i emočně zcela rozbilo uplynulou hodinu vysílání.

Bylo by možno těmto "maličkostem" věnovat trochu pozornosti a rozumové rozvahy? Cílem by snad mělo být jakési spolupracující vyznívání pořadů a ne protichůdné efekty???

A do třetice obecný jev napříč všemi stanicemi. Ohlášení a odhlášení pořadu během průběhu vlastního vysílání útvaru: -1) jednak se často odehrává tak často, že je mnohdy časově rovnocenné jako doba sdělovaných informací. K tomu bych předpokládala, že stačí provést to jedenkrát před a po skončení pořadu (hlavně u formátů do třiceti minut!)

S přáním mnoha úspěchů v přínostné činnosti ČR

M. P.

____________________________________________________________________

Vážená paní,

dovolte, abych se věnoval Vašim připomínkám v tom pořadí, v jakém jste je uvedla.

Původní etymologie řečtiny nehraje v daném případě roli ani v české výslovnosti, ani v přepisu. Naprostá většina uživatelů českého jazyka neodvozuje českou podobu cizího slova z jeho původního významu. Akademický slovník cizích slov uvádí jedinou možnou podobu, a sice "antropozofie" s významem "z teozofie odvozená nauka nabízející mystický vhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů". Stejná varianta se -z- je i v Pravidlech českého pravopisu.

Pro příklad - Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni na svých stránkách uvádí:

Slovo filosofie (φιλοσοφία) pochází z řečtiny a vzniklo složením dvou jiných slov - slovesa filein (φιλειν) „milovat“ a podstatného jména sofia (σοφια), tedy „vědění“, „poznání“ či „moudrost“. Proto se také filosofie obvykle překládá jako láska k moudrosti. Současný úzus stále více používá modernější fonetickou podobu psanou se „z“. Vyskytuje se v názvu většiny filozofických ústavů, a to i přesto, že pak již neodkazuje k moudrosti, ale jinému řeckému termínu zofos (ζόφος), tedy „temnota“, „mrákota“. Přestože Katedra filozofie Fakulty filozofocké Západočeské univerzity v Plzni akceptuje novou podobu pravopisu a používá ji, hlásí se k původnímu významu slova filosofie.

Pokud byste chtěla původní řecké slovo citovat správně, měla byste je zapsat nikoli jako „antrophosofie“, nýbrž „anthroposophie“ (Σοφία se transkribuje jako „sophia“).

Vaši kritiku hudební dramaturgie v nedělním vysílání Vltavy předávám šéfredaktorce stanice Jaroslavě Haladové. Jsem stejného názoru jako Vy, a sice že hudební „dohrávka“ by měla respektovat téma předcházejícího pořadu.

Moderátoři na každé stanici mají manuál popisující způsob ohlašování. Zkušenost ukazuje, že je nezbytné připomínat stanici a pořad častěji než jednou za půl hodiny, protože soustředěnému poslechu se věnuje jen část posluchačů, zatímco další část, která zapíná rádio nebo přelaďuje, by se k informaci o pořadu dostala až po jeho skončení.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio