Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka

„Ptačí chřipka je pro biochemika velmi zajímavá,“ přiznává v pořadu Leonardo Plus Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Čtěte také

Konvalinka: Lidem se teď žije mnohem hůř, ale nemají hlad a nemrznou. Všechno se dá zvládnout a bude zase dobře

Tento virus je velmi odlišný jak od SARS-CoV-2, tak od RS-viru. „Má fragmentovaný genom, takže tam není RNA v jednom kuse, ale je tam osm jednotlivých kusů.“

„To je velmi důležité, protože ptačí chřipka může mít velmi vysokou smrtnost a vybít celý chov ptáků, ale naštěstí je velmi těžko přenosná na člověka. To vás opravdu musí nakažený pták poklovat nebo s ním musíte být ve velmi blízkém kontaktu.“

A i když se člověk ptačí chřipkou nakazí, tak ji nepřenese dál na další osoby nebo velmi málo pravděpodobně. „Ale tímto virem se velmi snadno nakazí prase, lehce se v něm virus šíří, stejně jako lidská chřipka.“

Vlhké a teplé prostředí semeništěm chorob

„Prase si tedy můžeme představit jako takovou velkou zkumavku, ve které setřepete fragmenty ptačích chřipek a viru lidské chřipky a ty se náhodně zkombinují respektive rekombinují.“

Čtěte také

Všechny pandemie posledních staletí přešly ze zvířat. Zlepšeme život v chudých zemích a omezíme další nákazy, věří biochemik Konvalinka

V tomto ohledu jsou nebezpečná místa na planetě ta, kde mnoho vodních ptáků a drůbeže žije v blízkosti velkého množství prasat a lidí. „A to je jihovýchodní Asie. Do toho je to ještě vlhké a teplé prostředí, což je přirozené semeniště pro choroby,“ upozorňuje biochemik.

„A způsobem, který jsem se pokoušel popsat, kdy se fragmentované genomy smíchají uvnitř jednoho organismu a náhodně se zkombinují, vznikají právě ty varianty, o kterých se teď mluví, tedy H5N1, H8N3 a další.“

I ptačí chřipka sama může zmutovat do formy, která bude přenosná od člověka ke člověku.

Problém u těchto kombinací je, že jsou nepředvídatelné a jsou už přenosné na člověka právě z prasete. To představuje významný potenciál pro vznik nového typu nákazy.

Čtěte také

Středověký mor neměl všude stejný dopad. Ukázala to analýza starého pylu

„Čili my musíme sledovat ptačí chřipku, protože stačí málo, aby z tohoto viru, který vybíjí velkochovy ptáků – což nám může být líto a poznáme to na tom, že se v obchodech zdražují vajíčka – nevznikla velká pandemie.“

Vědci dokonce poněkud riskantně hledali mutace, které ve viru ptačí chřipky způsobí, že se začne šířit mezi lidmi. „A našli je. Takže i ptačí chřipka sama může zmutovat do formy, která bude přenosná od člověka ke člověku,“ připomíná rizika spojená s tímto „zvířecím“ virem Jan Konvalinka.

Jaký vývoj má epidemie covidu-19 v Číně? Co nového věda zjistila o SARS-CoV-2? Co jsou to RS-viry a koho ohrožují nejvíce? Poslechněte si celé Leonardo Plus!