Pražské setkání o budoucnosti T-DAB
Na podzim, přesně 3.-4. listopadu 2005, se v Praze uskuteční 11. valná hromada asociace World DAB Forum. World DAB Forum je mezinárodní nevládní organizace, která si klade za cíl propagovat a koordinovat přechod na digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB. Asociace sdružuje více než 100 organizací a firem z třiceti zemí. Přesná agenda podzimního celosvětového setkání ještě není známa, ale dá se předpokládat především diskuze o další budoucnosti a rozvoji vysílání DAB, respektive digitálního rozhlasového vysílání obecně. Po dobu zasedání je Český rozhlas připraven na území pražské aglomerace dočasně po dobu jednoho měsíce spustit vlastní vysílání v T-DAB.
V zahraničí se rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v systému T-DAB v poslední době významně přibrzdil. Původní problémy s rozvojem, které byly zdůvodňovány malou dostupností, omezenou nabídkou a neatraktivní cenou příslušných rozhlasových přijímačů, jsou již dnes sice minulostí, problémy ale existují v jiných oblastech. Mezi hlavní rizika dalšího rozvoje patří poměrně malý komerční přínos a určitá přetrvávající kapacitní a technická omezení. Skutečný rozvoj v DABu nastal především ve Velké Británii, kde digitální rozhlasové přijímače tvoří dnes jednu třetinu všech prodaných přístrojů. V celkovém objemu by letos mělo být prodáno přes 1,2 miliónu digitálních rozhlasových přijímačů. V Německu, kde projekt DAB v počátku obdržel významnou finanční podporu, se situace komplikuje také relativně slabými výkony vysílačů a určitým omezením kmitočtového přídělu. Německé regulační orgány počátkem letošníku roku vyjádřily určitou skepsi k T-DAB a vybídly k úvahám nad atraktivnějšími možnostmi pro digitální rozhlas, včetně DVB-T. Také v Velké Británii se vysílá digitální rozhlas souběžně s T-DAB i v síti DVB-T.
Stále více se hovoří o systému T-DMB (Terrestrical Digital Multimedia Broadcasting) využívajícího T-DAB specifikace pro přenos multimediálních informací - včetně videa. Oproti počátečnímu období T-DABu vznikly nové pokročilejší kódovací mechanismy umožňující umístit do T-DAB multiplexu větší počet programů při zachování kvality blízké CD. Další rozvoj digitálního rozhlasu by mohl podle německých odborníků nastat po překoordinování kmitočtového spektra v rámci RCC konference na jaře příštího roku.
Mezitím se však významně rozvíjejí jiné a v mnohém efektivnější distribuční a přenosové alternativy, které jsou vhodné i pro digitální rozhlas. Jednou z dalších a reálně dostupných perspektiv v současném období je již zmíněná participace v systému televizního digitálního vysílání DVB-T, která slibuje poměrně dobrý divácký zájem a potřebnou dostupnost (oproti poměrně "separátnímu" T-DAB). V ČR se už od doby přijetí novely Zákona o ČT (ČRo) při schvalování Zákona o elektronických komunikací počítá s digitálním rozhlasovým vysíláním v rámci tzv. veřejnoprávního multiplexu. Český rozhlas by měl vysílat v III. televizním pásmu (12. kanál, 174 - 230 MHz), které je však dosud vyhrazeno pro analogové televizní vysílání současných komerčních televizí. Další možností je pásmo L ("L-band", 1452 - 1492 MHz), které však podle odborníků pro rozdrobenost vysílačů a s tím spojenou nákladnost příliš nevyhovuje. ČRo společně s Testcomem v současnosti vytypovaly pro digitální vysílání také 10. kanál, který by v oblasti Prahy neměl rušit ostatní vysílání, ale regulační orgány zatím nevydaly potřebný souhlas.
V současné době intenzivně testovaný systém mobilního digitálního příjmu DVB-H (Německo, Finsko) nepatří podle některých zástupců rádií mezi prioritní rozhlasové strategie. V ČR se očekává spuštění prvního experimentu DVB-H v rámci veletrhu INVEX, který by měly provozovat České radiokomunikace - JTR Management, pravděpodobně ale bez rozhlasových programů.
Na celém světě má nyní podle údajů WorlDAB Forum možnost příjmu digitálního rozhlasu téměř 480 milionů obyvatel. V nabídce je dnes více než 150 typů přijímačů. V některých zemích je vysílání ve formě experimentů nebo pilotních projektů (Kanada, Singapur, Čína, Tchajvan, Austrálie atd. ), v několika zemích běží standardní provoz. T-DAB je nyní rozšířen zejména v západoevropských zemích,Severní Americe a v Asii. Například v Belgii z technického hlediska již dnes pokrývá signál T-DAB 98% tamní populace, ve Velké Británii 85%, v Německu 78%, Portugalsku 75% a v Singapuru dokonce 100%. Ve Španělsku ještě před nedávnem existoval plán státní subvence pro přijímače pro DAB.
V ČR skončil T-DAB experiment ČRa v roce 2000, bez velkého zájmu komerčních rádií. Český rozhlas, který má velký zájem o digitální vysílání, připravil v letošním roce nové programy (stanice Rádio Česko, Leonardo a D-dur), určené pro digitální vysílání. Zahájení digitálního vysílání je do určité míry vázáno na zahájení řádného digitálního vysílání České televize, ale již teď se ukazuje jako problém určitá finanční nákladnost. Nové programy veřejnoprávního rozhlasu jsou zatím šířeny prostřednictvím internetu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zatím plánovaný tendr, zřejmě i na základě intervence privátních rádií a jejich asociace, nevypsala. Rada ve své strategii přirozeně nejprve upřednostňuje dokončení licenčního řízení pro digitální televizní vysílání.
O perspektivách rozhlasového vysílání v době množství alternativních možností distribuce se bude diskutovat také na pravidelné evropské rozhlasové konferenci NAB konané 23.-25. 10. v řeckých Aténách.