Přechod na letní čas je pro lidský organismus náročný. Pomoct může i dřívější večeře, radí neuoroložka
Dnešní noc bude o hodinu kratší. Čeká nás totiž změna času. Ve dvě ráno se ručičky hodinek posunou na třetí. Jak na tuto změnu reaguje lidské tělo? „Každý jsme jinak senzitivní. Mladí lidé a děti snášejí změny lépe. Senioři hůře. Přesto se musí každý organismus změně přizpůsobit,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Pomoct může jít dnes o hodinu dříve spát nebo se dříve navečeřet,“ dodává.
Bylo by pro lidský organismus přínosem, kdyby se čas nestřídal? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
V noci ze soboty na neděli se posune čas. Na zrušení střídání časů stále není shoda
Nařízení vlády o časových přechodech potrvá do roku 2026. Pravidelné střídání času zavedlo Československo roku 1979 z ekonomických důvodů pro prodloužení doby, kdy svítí světlo v pracovní době.
-
Češi bojují v Evropské unii za to, aby se nestřídal zimní a...
Europoslanci dnes budou diskutovat o tom, jestli zrušit střídání letního a zimního času. Společně se zdravotnickými odborníky a dalšími experty chtějí probrat, zda ...
-
Světelné znečištění vzrostlo o 100 procent. Ničíme biorytmus sobě i živočichům, tvrdí expert
„Normy vytváří světelný průmysl, který chce vyrábět více a více svítidel,“ kritizuje Medřický. Proč je důležité pracovat jen za světla a na spánek se 90 minut připravovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.