Před 120 lety vznikla Tate Gallery. Dnes spravuje přes 60 tisíc uměleckých děl

21. červenec 2017

Tate Gallery v Londýně dnes slaví 120 let od svého vzniku. Tehdy přenechal národu po své smrti anglický malíř Joseph Mallord William Turner sbírku asi dvou tisíc děl. Britská Národní galerie nebyla schopná splnit jeho přání a vystavovat jeho obrazy. Proto bylo nutné vybudovat novou galerii.

Ruku k dílu, a hlavně svou peněženku, tehdy přiložil úspěšný podnikatel s cukrem Henry Tate. Za stavbou Tate Gallery ale tak trochu stojí i český vynález. V roce 1843 si jistý Jakub Kryštof Rad nechal patentovat vynález kostkového cukru.

„A právě na prodeji kostkového cukru později zbohatl britský obchodník a filantrop sir Henry Tate, také velký sběratel výtvarného umění. Rozhodl se svou uměleckou sbírku věnovat britskému národu, což se stalo v roce 1890, a o pouhých sedm let později vznikla galerie, které se nyní říká Tate Britain,“ vysvětluje spolupracovník Českého rozhlasu v Londýně Jaroslav Beránek.

Budovu nové galerie tehdy navrhl architekt Sydney Smith, a to na místě starého vězení na londýnském nábřeží Millbank. Svou nezávislost si vybojovala až v roce 1955, do té doby byla podřízená národní galerii.


Tate Gallery dnes spravuje dohromady asi 60 tisíc děl, opatruje sbírky britského výtvarného umění od 16. století do současnosti a sbírky světového moderního a současného umění.

Dnes tvoří Tate Gallery čtyři budovy. Mezi nejnavštěvovanější patří Tate Modern otevřená v roce 2000. Navštíví ji až pět milionů lidí ročně. „Jižní nábřeží Temže se v posledních desetiletích mohutně revitalizovalo, je to takový kulturní okrsek Londýna,“ říká Beránek, který galerii sleduje od jejích počátků.

Tate Modern sídlí od roku 2000 v bývalé elektrárně Bankside v Londýně na břehu řeky Temže. Loni otevřela novou desetipatrovou budovu navrženou švýcarskými architekty, která je halou propojena s tou starou.

„Myslím, že to je opravdové muzeum 21. století. Kombinuje moderní a současné, staré a nové, rádi říkáme, že je inspirované historií. Jde o přestavěné industriální prostory, ale zároveň jsou radikálně nové. Nesnaží se o to, co jiná moderní muzea, být celá nová, skleněná a nablýskaná. Je to něco více podvratného,“ říká architekt budovy Jacques Herzog.

autor: zuf
Spustit audio