Před morem některé jedince chránila specifická genová mutace. Jejich potomci ji v sobě mají dodnes
Černá smrt – epidemie moru v Evropě, Asii a severní Africe – významně zasáhla do lidské evoluce. Morové rány totiž ovlivňují lidské zdraví i po téměř 700 letech. Podle nové studie totiž specifická genová mutace, která předky některých z nás ochránila před morem, souvisí s některými současnými autoimunitními onemocněními.
206 starých vzorků DNA z dvou různých populací – konkrétně z Anglie a Dánska – zkoumalo 30 vědců z různých univerzit. „Vědcům se podařilo rozlišit ty jedince, kteří zemřeli před epidemií moru, ty, kteří zemřeli během ní, a ty, kteří ji přežili a zemřeli až poté, co odezněla,“ popisuje Magdaléna Fajtová ze zahraniční redakce.
Čtěte také
Zaměřili se na mutace v genu s názvem ERAP 2, který je klíčový v imunitní odpovědi organismů na nějaký antigen, například na bílkoviny na povrchu virů nebo bakterií. „Zkrátka cokoliv, co u lidí vyvolá imunitní reakci.“
A právě tento výzkum ukázal, že specifické mutace tohoto genu zachránily některé jedince před úmrtím na mor. „Měli totiž asi o 40 procent větší šanci, že ho přežijí.“
Do dneška je to vlastně vůbec největší podobná smrtící událost ve známé historii.
„Při epidemiích moru zemřely v průběhu středověku a novověku desítky milionů lidí. Černá smrt, tedy vlna moru, která se přes Evropu a Asii přehnala ve 14. století, zabila podle odhadů třetinu až polovinu tehdejší populace. Do dneška je to vlastně vůbec největší podobná smrtící událost ve známé historii.“
Dnes jsou tyto mutace dokonce ještě běžnější než před morovou epidemií. „Bohužel jsou ale spojeny s některými autoimunitními chorobami, jakou je třeba Crohnova choroba.“
Můžeme sledovat nějaký podobný vývoj i v případě covidu? Poslechněte si celý příspěvek v audiozáznamu.
Související
-
![„Mor je to, mor.“ – „Žádný mor, malomocenství. Bílá nemoc tomu říkají, ale měli by tomu říkat trest – taková nemoc přece nemůže přijít sama od sebe; to nás bůh trestá." Karel Čapek: Bílá nemoc (1937) | foto: Fotobanka Unsplash](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/98d234a2e769dde86c46739f45d99567.jpg?itok=NVcIA8Qh "„Mor je to, mor.“ – „Žádný mor, malomocenství. Bílá nemoc tomu říkají, ale měli by tomu říkat trest – taková nemoc přece nemůže přijít sama od sebe; to nás bůh trestá." Karel Čapek: Bílá nemoc (1937) | foto: Fotobanka Unsplash")
… a tak jsem ji, potvoru, zahnal! Mor, lues i tubera v dějinách české literatury
Současné týdny jsou plné informací o koronaviru. Jak ale vypadala reflexe jiných nakažlivých nemocí v dějinách české literatury?
-
Mor, neštovice a španělská chřipka – pandemie, ze kterých se můžeme poučit
Morová rána, která udeřila v roce 1380, byla pro obyvatele českých zemí úplně nejhorší. Postupně se přišlo na to, že nemocné je potřeba izolovat od zdravých.
-
Cílek: Po starých stezkách se šířilo křesťanství i mor. Cesty vždy přinášejí dobré i špatné zprávy
Václav Cílek o obchodních stezkách, hedvábné, jantarové. Obchodní trasy protkávaly střední Čechy. Archeologové po nich pátrají? Připravila Tereza Hrstková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
