Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 26. května

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je předseda Nejvyššího správního soudu doktor Josef Baxa. Příjemný den, vám přeji.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Největší aktualitou pro dnešní den, si myslím, že jsou evropské volby, volby do Evropského parlamentu. Ta účast v České republice, 18,2 %, byla hodně nízká i ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi. Kde je ta příčina, jak to vy vidíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já především musím říci, že nemohu ty volby komentovat. K výsledku nebo nějakých okolností, které je provázely, protože asi je obecně známo, že v případě volebních stížností je Nejvyšší správní soud jejich adresátem a já jsem členem toho senátu, který by o tom rozhodoval, ale obecně se můžeme asi zamyslet nad tou účastí a neúčastí. Je fakt, že to číslo, které je zveřejněno, je mnohem a mnohem nižší nebo horší, klidně mohu říci než i ta nejhorší účast v našich domácích celostátních volbách parlamentních, ať už jde o volby do Senátu nebo do sněmovny. Já si myslím že tady je několik faktorů zkombinováno a jeden z nich asi ten nejvýraznější je, že lidé příliš si nemyslí, že by svou účastí u voleb mohli nějak ovlivnit chování Unie a jejich institucí a podle toho k tomu přistupují. To z jedné strany, z druhé strany lidé ani nemají pocit, že by tady musely jít k volbám, aby změnily něco, co se jim už nějak opravdu hrubě nelíbí. Také možná hrálo roli to, že těch voleb v poslední době bylo opravdu docela dost, takže jakási voličská únava. To všechno jsou faktory, a také určitě i když je tu již několikátá ozvěna, si myslím, že pokračující desiluze z těch domácích poměrů, která to chování voliče prostě jít nebo nejít, se nějak projevit, může také ovlivnit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je pravda, že nevyšla i některá místní referenda právě pro tu nízkou volební účast a pravda je, že ty volby měly nejnižší účast vlastně od roku 1989 vůbec. Myslíte si, že to může být nějaký signál do budoucna pro volby tady domácí nebo je to skutečně jen ta souvislost s evropskými volbami?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak v každém případě to číslo, které je měřitelné ve všech zemích Evropské unie by nám mělo položit otázku, jak na tom jsme. Jestliže průměrně ta účast se blíží polovině a už třeba v sousedním Německu, na které se rádi díváme nebo odvoláváme, se to opravdu přibližuje té polovině. Němci jsou v tomhle téměř vzorní. A na druhé straně třeba Slovensko, ta účast je ještě mnohem horší a já myslím, že byla nejhorší v celé Unii, tak je to vlastně o té naší pozici, jestli jsme víc tedy už v té tradiční západní Evropě nebo jestli jsme ještě v té takové transformační fázi a vlastně nevíme, čí jsme. A já bych řekl spíš to druhé. Ono se na tom ukazuje, že my jsme sice ano, chceme do Unie, nebo je to pro nás jediná možnost, ale nějak jsme si nedokázali uvědomit výhodnost toho uspořádání a našeho členství. Jistě velkou měrou k tomu přispěli i významní politici, kteří prostě na marginálních záležitostech celou tu myšlenku integrace vlastně jaksi zlehčují a nezvýrazňuje se to, co je podstatné pro členství republiky, to, že ta Unie má nějaké problémy a ne malé a dlouhodobé, to se všeobecně ví a jistě pak se s tím musí něco dělat, ale ty problémy nejsou takové, aby to prostě bylo vyhroceno do té podoby, že jako my bychom byli možná na tom lépe, kdybychom nebyli součástí těchto struktur. Ono je to podobné jako třeba se Severoatlantickou aliancí. Trochu se vtom možná projevuje taková ta naše historická povaha, ano my chceme všude být, ale hlavně aby nás to moc nebolelo, ať se oni o nás postarají a my se přitom svezeme a kdyby náhodou z toho měly plynout nějaké povinnosti, tak se z toho nějak vykecáme.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane doktore, co říkáte návrhu, jako právní návrhu prezidenta Miloše Zemana, že vy volby měly být povinné. Prý to dokonce v době Masarykovy republiky tak bylo.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
A je to i někde jinde ve světě. Dneska to není úplná rarita, není to pravidlo a není to úplná rarita. Asi je příliš brzo o této myšlence mluvit poté, co ty sice formálně nepovinné, ale fakticky povinné volby před 25 lety, teprve před 25 lety vzaly za své. Určitě by to vzbudilo zase ty konotace, ale kdyby tomu tak bylo, tak si myslím, že ten výsledek by byl ještě mnohem varovnější. I těchto i jiných voleb, protože i ta rozhodnutí nevolit samozřejmě v sobě obsahují nějaký voličský názor, takže myslím si, že bychom byli konfrontováni s mnohem jako vážnějšími zjištěními a možná by to i zchladilo takové to nadšení některých politiků, kteří komentovali teď tento aktuální volební výsledek, že to je jasný směr proevropský a podobně. Já myslím, že by byli sami překvapeni.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Přišel dotaz od posluchačky Pintířové, který se domnívá, že jeden z možných důvodů nízké účasti je, že nemůžeme dopředu korespondenčně volit, že to je možná i jeden z těch důvodů, proč byla tak nízká účast ve volbách. Co si o tom myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to možné. Je to možné, protože ať chceme nebo nechceme. Ten veřejný prostor dneska a vůbec chování v něm se odehrává v úplně jiných formách než před 10, 15, 20 lety, lidé spolu komunikují hodně na sítích, hodně elektronicky a tak dále a tak dále, takže ten tradiční přístup prostě vzít si bílou košili a kytku do klopy saka a jít s lístečkem nebo s obálkou do volební místnosti možná už by pro řadu lidí vypadal velmi archaicky, takže ty jiné formy, ať už jde o elektronické hlasování nebo nějaké korespondenční, to všechno si myslím, že o tom by se mělo vážně uvažovat a že by možná určitou část společnosti třeba zejména mezi mladší generací, že by to možná usnadnilo přístup k vyjadřování těch názorů, o které tady jde, to znamená, názorů voličských.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Včera probíhaly volby na Ukrajině a Petro Porošenko se prohlásil jejich vítězem. Jak vidíte vy tuto volbu Ukrajinců?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si nedovolím tohle komentovat. Nejsem odborník na tyhle věci. Ale samozřejmě to sleduji jako většina lidí, kteří se zajímají o veřejné věci, nejen domácích hranicích. Ten vývoj na Ukrajině je velmi bolestný, jenom z těch mediálních zpráv je vidět, že těch zásahů, úplně těch elementárních volebních principů, tedy toho práva volebního, tam bylo tolik, těžko můžeme říci, že ty volby byly regulérní na celém území. Slyšel jsem o nemožnosti třeba volit nebo o obsazování volebních místností, o vyhrožování voličům. To je něco, na co jsme už asi zapomněli. Přesto si myslím, že zase ty volby ukázaly, že ne malá část a možná opravdu větší část Ukrajinců si přeje opravdu změny oproti té ať už starší nebo i nedávné historii a že tohle to je výraz asi směru, kterým by ty změny by se mohly ubírat. Tolik bych to řekl.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V posledních dnech se mluví nebo navrhuje takzvané povinné zveřejňování smluv v internetovém registru. Co podle vás by se všechno mělo zveřejňovat nebo naopak nemělo zveřejňovat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak je to sice nová záležitost, ale ne úplně nová, protože to všechno se už léta pohybuje v existujícím zákonu o svobodném přístupu k informacím a ten zákon nějak funguje, pochopitelně řada povinných subjektů se brání aplikaci toho zákona. O to větší jistě je pak zájem o to, aby i informace, které nejsou veřejně. V podstatě o co tady jde? Jde o to, že stále mnoho prostředků prochází veřejnými rozpočty, a ať už jde o stát nebo samosprávu územní, krajskou nebo obecní, tak je jasné, že hospodaří s obrovským množstvím prostředků a ta veřejnost asi nemá ten nejlepší pocit z toho, jak se s těmi prostředky nakládá. Říká se, na jedné straně tahle veřejná moc je docela drahá. Je to opravdu za hodně peněz, ale té muziky, zejména té nefalešné muziky tolik není, takže logicky odtud je ten zájem za co ty peníze se vlastně utrácejí a já bych z tohoto hlediska ti, kteří nebo kteří ty informace požadují, nepovažoval za nějaké šťouraly, slídily, kverulanty, nebo jak se jim občas říká, ale snažil bych se pochopit, proč je ten zájem o ty informace právě tohoto druhu. Jistě z druhé strany mohou přicházet námitky, že ve smlouvách je řada ustanovení, která jsou třeba obchodním tajemstvím a to už ty dnešní zákony tohle myslím umožňuj odlišit, ale unblock toho odmítat si myslím, že není správné, protože nedá se nic dělat, jestliže se někdo uchází a získává například zakázky placené z veřejných prostředků, ta veřejnost má právo vědět tuto informaci a schovávat to za něco, si myslím, že není na místě. Nezapomínejme na to, že ten jaksi svobodný přístup k informacím je jedno ze základních politických práv, které upravuje listina, takže ty zákonné, to zákonné provedení nebo zajištění tohoto práva mu musí být provedeno s minimálními restrikcemi. Ty restrikce nemohou být takové, že by to základní právo bylo popřeno, takže já jsem spíš pro větší jaksi velkorysost ve zveřejňování těch smluv. Koneckonců ať ty smlouvy jsou podle toho koncipovány, ale říkat, protože jde o smlouvu, tak jde přitom o třeba státní podnik nebo prostě podnik, který založilo město nebo kraj, tak proto to nebudeme zveřejňovat. To není správné, to by byla snadná, to by byla snadná cesta, jak se zbavit veřejné kontroly, že by vlastně stát nebo obce by vlastně nijak samy nehospodařily s veřejnými prostředky, zřídily by se k tomu různé obchodní společnosti a říkaly by: To víte, to my nemůžeme říkat, co ty obchodní společnosti s tím dělají, protože jsou to obchodní společnosti a ony by prostě v konkurenčním boji ztrácely, kdyby se všechno o nich zveřejnilo. To by byla snadná cesta, jak z té veřejné kontroly opravdu uniknout a to není správně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale asi je něco, co by se přeci jen mělo v uvozovkách tajit nebo nějaké údaje nebo jak to zařídit, aby některé informace možná strategické, teď nevím by se měly utajit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě, tak to už je opravdu na ladění toho detailu toho zákona, ale dozorující, aby byl prosazen ten princip, který přestože nakonec je to asi obecně známo. Nejvyšší správní soud opakovaně rozhodoval v těch věcech, judikoval, že ty různé státní, polostátní, obecní podniky jsou těmi povinnými subjekty a musí o sobě zveřejňovat informace, ale je to jedna z oblastí, kde ta naše judikatura není bezvýhradně respektována a pořád se hledají cesty, jak z něj uniknout a ten zákon má určité mechanismy, které dokážou vytáhnout nebo odlišit nebo oddělit ty informace. To nejde jen o obchodní společnosti nebo o veřejné zakázky, ale přece i údaje o jednotlivcích, zákon sám obsahuje řadu výluk a výjimek, někdo nebude zveřejňovat informace například o zdravotním stavu nebo o nějakých citlivých záležitostech, ale znovu říkám nesmí být opuštěn princip a ten princip je zveřejňovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. V takzvané metanolové kauze byly uloženy tresty a to všechno se stalo relativně rychle a řekněme že ta pěst spravedlnosti byla dost tvrdá, nabízí se otázka, zda i v jiných kauzách nemůže justice pracovat, řekl bych rychleji nebo účinněji, jak to vy vidíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je těžká otázka, já myslím, že je velmi dobře, že tahle kauza se dostala už do toho stadia byť zatím nepravomocného, ale rozsudku soudu prvního stupně. Je vidět, že především už na začátku policie pod dozorem státního zástupce koncentrovala velké množství sil personálu, prostě všeho, prostředků, aby zjistila, co se stalo a aby vyvodila odpovědnost vůči těm, kteří si to zaslouží. Bohužel nemá policie tolik prostředků, aby se se stejnou koncentrací zaměřila i na jiné věci. Navíc tady také pracovala, tady nebylo nijak zpochybňováno, co dělá, protože veřejnost byla zcela otřesena z toho, co bylo zjištěno, ale myslím si, že to A, které bylo řečeno, by mělo být doplněno ještě tím B, jak to, že to tohle všechno mohlo trvat tak dlouho. Přičemž se jedná o komodity, jejichž vlastně výrobu, distribuci, má tradičně stát a jeho orgány pod kontrolou a co vlastně se tady kontrolovalo nebo nekontrolovalo, když to mohlo vlastně se dostat do tak obrovských rozměrů, které nakonec byly zjištěny. A to myslím a jsem trochu skeptik, jestli i to B bude odpovídáno se stejnou koncentrací a se stejnou rychlostí jako to A.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane doktore, ministerstvo dopravy připravilo vyhlášku, která stanovuje přípustnou hranici pro konkrétní návykové látky v krvi při řízení. To znamená, že vlastně připouští jistou hladinu této látky v krvi. Jak se na to vy díváte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já vás možná překvapím, ale já se na to dívám, já jsem velmi přísný. Já si myslím, že návykové látky, a je jedno, jestli je to alkohol nebo jsou to drogy, za volant nepatří v žádném množství, prostě v žádném a říkat jako ta troška nevadí, nebo ta troška možná dokonce ještě pomůže, to je cesta úplně do pekla. Musíme vzít v úvahu, že v naší společnosti nejsme zrovna citliví na dodržování pravidel a jakmile nějaké pravidlo se objeví, začneme ho okamžitě zpochybňovat, relativizovat, drobně překračovat, přestupovat, uvědomme si také ty konkrétní situace na silnici, jakou asi policie bude mít možnost přesně ověřit, jako aby prostě každá ta hlídka měla nějaké přístroje a tohle to všechno. Myslím, že i ty zkušenosti, počet dopravních nehod, právě spáchaných pod vlivem nejen alkoholu, ale i dalších látek je takový, že ta nulová tolerance by byla zcela na místě. Já bych se nepouštěl do nějakých desetinek nebo nějakých prostě mili množství, o kterých bychom řekli: No, to úplně nevadí. Ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já doplním vlastně ty údaje nebo doplním vás vlastně, protože ten počet řidičů nebo lidí, kteří řídili pod vlivem drog, se neustále zvyšuje. V roce 2011 bylo zjištěno přes 1700 takových v roce 2012 přes 2000 a v loňském roce už téměř 3 tisíce takových lidí, což je určitě dost. A pravda je i to, že se velice těžko zjišťuje vlastně a potom následně postihuje ten někdo. Pojďme dál, k dalšímu tématu a to je občanský zákoník. Náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová uvedla, že ministerstvo obdrželo ohledně plánovaných změn v novém občanském zákoníku nejméně stovku podnětů ze všech resortů, dále ze soudů, státních zastupitelství či jiných organizací. To znamená, že se připravuje novela. Zdá se, že to je dost brzo na novelu nebo není?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je, je to brzo a podívejte, tohle se všechno mělo odehrát v období mezi schválením zákona a jeho účinností, proto ta účinnost měla být odložena na delší čas, aby se opravdu tyhle ty věci vychytaly a nebylo by žádnou ostudou, kdyby u tak obrovského kodexu nějaká taková technická novela se odehrála právě v té doby, kdy by ten zákon čekal ještě na uvedení v život a jestliže, to se nestalo ze známých důvodů, jestliže ten zákon už začal účinkovat, tedy je účinný, už podle něj postupujeme všichni řadu měsíců, tak je naprosto nejhorší metoda teď ne že by ty podněty neměly být sbírány, to myslím ne, ale nejhorší metoda je začít ho nějakým způsobem opravovat. Protože řada těch podnětů může také přece vycházet z toho, že ten zákon se ještě neuvedl v život, že nebyl správně pochopen, že jsou ta postupy, to provází řadu takových velkých kodexů. S prominutím i ten pitomý zákon a to není ten nový občanský zákoník, není pitomým zákonem, ale celá řada pitomých zákonů se postupně nějak usadí, najde si své místo, v praxi se s nimi vyrovná. Je to pořád jen text, uvést v život ho musí aplikační a interpretační praxe všech a nakonec soudů. Vždyť ty soudy vlastně ještě neměly ani příležitost jak se říká, judikovat nebo vyložit smysl a účel těch nových pravidel v těch konkrétních situacích. Tohle skutečně musí nastat, to musí být čas, aby se to usadilo, ale ne to okamžitě ty texty přepisovat. To já nechci říkat, že se to nesmí nebo že je o zakázáno, ale nemělo by se to dělat, opravdu by se to nemělo dělat. Půl problému v právu by bylo, kdyby ten legislativní pohyb se zpomalil nebo zastavil, protože znovu říkám i ty zákony, které nejsou úplně dokonalé a ani nemohou být, prostě je to další jen výtvor lidské činnosti se všemi nedokonalostmi, je to prostě nějaký kompromis něčeho, tak tím, jak postupně začnou být uváděny v život, tak se nakonec stanou docela snesitelnými a někdy v nich ta praxe najde to, co tam ani tvůrci nečekali, že tam je. Takže, prosím, nenovelizovat překotně, protože to by tu normu opravdu asi dosti znehodnotilo v tom svém celku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Nechci vás chytat za slovo, ale jaká doba podle vás u takhle velkého zákoníku, dejme tomu, je ta správná, přibližně aby se takzvaně zajel nebo v uvozovkách, aniž by byl novelizován.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Musí to být roky, nejsou to měsíce, ale na druhé straně předpokládá to pochopitelně, že ta aplikace a interpretace, že začne hned, že se nebude čekat, jakože se nebudeme na ten zákoník dívat. Ono to ani nejde, ty spory z něj budou jistě vznikat jako vznikají z každého zákona. Takže jistě to bude role z obecných soudů a zejména pak nejvyššího soudu, aby včas přinesl své judikaturní závěry z těch sporů, které mu budou předloženy a přispěl potom vlastně k jakémusi zklidnění té aplikační praxe, protože teď ta změna je tak velká, že každý může číst jinak, každý si pod tím představí něco jiného a to je právě role soudů, aby řekly, na půdorysu těch konkrétně řešených případů určité zobecňující myšlenky a pak těch vyšších soudů, aby ty zobecňující myšlenky, které třeba jsou rozdílné a to je naprosto přirozené. Ta pluralita názorová, to je naprosto přirozený jev, ale musí pak nastoupit ty sjednocovací mechanismy a v řádu nějakých dalších měsíců nebo těch krátkých dvou tří let, by mělo být poměrně jasno aspoň v těch základních principech, ale já myslím, že je to taková ta, jak se mu hodně říká, je to ten transakční náklad spojený s tím, co s tou změnou. Máte-li nový nějaký výrobek nebo nějaké nové auto nebo nové nevím co, nový dům, tak také neodhalíte okamžitě všechny jeho přednosti, všechny jeho nevýhody a také když zjistíte, že se vám něco nelíbí nebo neumíte s tím zacházet, tak také to nepůjdete vracet někam a nebudete říkat, opravte mi to, předělejte mi to, to chce čas. My jsme příliš netrpěliví.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda, i když je pravda, že nový občanský zákoník obsahuje hodně nových výrazů. Já tedy nejsem samozřejmě právník, ale i právníci s tím mají a řeknu pro začátek, trošku problém.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak, ale zase jsou to výrazy, nejsou to žádné novotvary. Jsou to výrazy staré, někomu se možná zdá, že jsou archaické, pravda, asi v SMS se nepoužívají, na sociálních sítích také tolik ne, ale na druhé straně nevím, jestli právě ty nejfrekventovanější výrazy z těchto komunikačních prostředí, jestli by měly být užívány v novém občanském zákoníku. I to je role těch nových kodexů, že trochu ovlivní jazyk všemi směry a možná ta stará terminologie je třeba přesnější. My jsme jí nějak vypustili z běžného jazyka, ale třeba se tam vrátí. Znovu říkám autoři mohli volit jinou metodu. Mohli volit moderní jazyk, nezvolili to, tak se ukáže, jestli ten starý jazyk už je tak starý, že neobstojí a nikdo ho nebude používat, anebo naopak zase přijde do módy. Jak se říká.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale máte pravdu, že může dojít k obohacení češtiny právě prostřednictvím tohoto. Pane doktore, já vám děkuji, přeji vám hezký den, zítra tady bude americký novinář Erik Best, na shledanou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.