Přestavujeme auto na plyn
Ceny pohonných hmot jsou tak vysoké, že někdo z toho může mít i závratě. Možná, že spíš než o závrať půjde o vír, a to o vír v peněžence. Jen málokdo ale vydělává tolik, aby ho jakýsi úprk financí z peněženky vůbec nezajímal. Podle toho, jak se obracíte na Motožurnál, to vypadá přesně opačně. Mnozí z vás nám volalo i psalo, abychom vám poradili, jak předělat auto na plyn. A který zvolit?
Tahle otázka asi mnoho z vás zaskočila. Plyn je přece jen jeden - propan butan. To je ale omyl. Propan-butan, neboli LPG, je jen v našich končinách nejrozšířenější. Je to díky finanční dostupnosti i nenáročnosti montáže. Auta ale jezdí také na plyn zemní, kterým mnoho z nás spíš topí nebo na něm vaří.
"S ohledem na skutečnost, že jsem měl možnost pracovat s oběma médii, nejprve s propan-butanem a později se zemním plynem, mohu posuzovat jak z hlediska kvality, tak bezpečnosti. Pokud jde o propan-butan, pak se jedná o zbytkovou frakci benzínu a sám o o sobě tím, že je zbytkovou frakcí, nemá jako palivo kvalitu, kterou by mělo mít. Následně dodavatelé a distributoři na to hřeší a rozdílnost jednotlivých šarží je taková, že nevíte, zda koupíte dobrý nebo špatný propan-butan," říká Zdeněk Halada z EkoGasAuta.
Zmiňované potíže s kolísající kvalitou propan-butanu ale nejsou jedinou nevýhodou proti zemnímu plynu. LPG je totiž těžší než vzduch, při případném úniku tedy klesá do nejnižších míst, kde se hromadí a pak v extrémní situaci hrozí výbuch. Také zemní plyn je pochopitelně výbušný, ale díky jeho vlastnosti, protože je lehčí než vzduch a při případném úniku stoupá, je ve srovnání s propan-butanem mnohem bezpečnější. Přesto právě kvůli obavám z výbuchů bývají obvykle před vjezdy do podzemích garáží zákazy vjezdu pro vozidla s pohonem na plyn.
"Pokud jde o náklady, pak se oba pohony srovnávají. Zástavba pohonu na propan-butan se dnes u moderních vozidel s vyspělou elektronikou pohybuje mezi 45 000 až 50 000 korunami. V případě pohonu na zemní plyn vyjde zástavba od 65 000 korun výš."
Chcete konkrétní příklad? Za přestavbu fabie na propan-butan zaplatíte 20 000 až 30 000 korun, přestavba na zemní plyn vyjde ale zhruba na 70 000 korun. Je tedy jasné, že náklady na pořízení CNG jsou jednoznačně vyšší. Provoz takového vozu je pak ale výhodnější, na jednom kilometru budete ve srovnání s LPG šetřit necelou korunu. No, a když si uvědomíme, že už si dnes můžete koupit nové auto téměř od všech výrobců právě s pohonem na zemní plyn, zdá se, že máme jasného vítěze v klání LPG versus CNG.
"Nesoudil bych tak jednoznačně. Zeptal bych se: kolik na to máte a kolik najedete? Půjde-li o vozidlo s velkým počtem najetých kilometrů, pak bych se přikláněl k pohonu na zemní plyn. Bude-li se jednat o motoristu, který má hlouběji do kapsy, pak bych mu doporučil pohon na LPG, ale současně bych radil poohlédnout se po nějakém obyčejném voze, protože u luxusních vozidel je LPG degenerací."
Jenže, propan-butanu hraje do karet ještě jedna zásadní věc. A to je hustota plnicích stanic. Ty na zemní plny jsou totiž desetinásobně dražší, a tak jich máme na našem území zatím jen 11. I když určitým řešením je asi privátní plnička do garáže, která stojí stejně jako lepší plynový kotel, běžný člověk se patrně stejně rozhodne pro propan - butan. Dopravcům se ale rozhodně vyplatí plyn zemní. A vizionáři si už třeba teď pořídí auto, které umí jezdit jak na biolíh neboli ethanol, tak na benzín. Tzv. flexifuelovým autům se budeme v Motožurnálu věnovat už zanedlouho. Koncem srpna projde redakčním testem průkopník - leader tohoto segmentu - Ford Focus.
