Přeštické černostrakaté prase se dá rozmazlit, pak za vámi běhá jako pes

V roce 1952 byla přeštická prasata poměrně rozšířená a známá. Postupně se ale jejich počty snižovaly. Od roku 1992 se chovají už jen kvůli záchraně genů.

Hlavním znakem přeštických prasat je jejich černostrakaté zbarvení, černá hlava a takzvaný plášť, který mají za hlavou. Důležitým znakem jsou i klopené uši.

Jana a Karel Jedličkovi mají na svém statku devět sviní, dva chovné kance a dva vrhy selátek. Některá z nich mají i jména – Violetka, Locika, Popelka nebo Emička. Dala jim je dcera Denisa, která prasátka pořád rozmazluje. Potom za ní běhají jako psi.

Selátka mají ráda piškoty, brambory a syrovátku. „Díky tomu, že chováme i dojný skot, vyrábíme sýry, máme hodně syrovátky. Na tom si prasátka ráda pochutnají a mají to denně,“ dodává Karel Jedlička.

Jedličkovi se pro chov přeštických prasat rozhodli už před čtyřmi lety. Důvodem byl jejich rychlý růst, odolnost vůči nemocem i stresu a také otužilost, protože je nemají v maštali, ale venku.

Anglonubijské kozy jsou aristokratky, které musí být pod neustálým dohledem

• Upravit
• Smazat

Plemeno pochází z Britských ostrovů. Právě tam kozy anglonubijské vyšlechtili v 19. století, a to křížením anglických, blízkovýchodních a severoafrických kozích plemen.

Prasata dorůstají až do výšky 80 centimetrů a mohou vážit až 400 kilogramů. „Máme tady tříletého kance, který do těch 400 kilo nemá daleko,“ říká Karel Jedlička. „Není ale úplně cílem mít co největší chovné svině. Pro chov je ideální dvousetpadesátikilová prasnice, ať už se to týká porodu nebo vztahu k selatům,“ vysvětluje.

Jedličkovi si přivezli svoje první přeštická prasata ze statku Jihočeské univerzity. Ta se jejich chovu dlouhodobě věnuje. 

Karel a Jana se neustále snaží chov geneticky vylepšovat, co se týče užitkovosti, ale i povahových rysů zvířat. „Každý rok přivážíme jednoho kance po dohodě se servisní organizací, která zajišťuje genový původ prasat, tak abychom tady měli nepříbuzné jedince a mohli ten chov zkvalitňovat,“ zdůrazňuje Karel Jedlička.

Přeštická černostrakatá prasata rychle rostou. Patří mezi hodně tučná plemena. Jakmile váží sedmdesát kilogramů, začne jim přirůstat hodně tuku, který tvoří dvacet až pětadvacet procent jejich celkové váhy. Čím je prase starší, tím jsou tuková vlákna širší. Kulináři ale na toto prorostlé maso nedají dopustit.

Reportáž z návštěvy chovatelů černostrakatých prasat nabídl magazín Máme rádi zvířata. Dále díky němu můžete být u vyšetření kokršpaněla seniora s pohybovými problémy a zjistíte, že šlechtitelství koní je hlavně matematika.