Při nákupu vakcín jsme nezaspali, Česko mohlo kdykoli pomoci, vzkazuje Ursula von der Leyenová

Společný nákup vakcín proti koronaviru měl být chloubou EU, která zabrání vakcínovému nacionalismu a vzájemnému přeplácení se mezi státy. Výrobci ale mají s dodávkami potíže. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli tomu čelí nejostřejší kritice za celou dobu svého působení ve vedení unijní exekutivy. Radiožurnálu a dalším evropským médiím poskytla velký rozhovor.

Když slyšíte tu kritiku, která se na vás valí, říkáte si, co jste měli udělat jinak?

Čtěte také

Když se ohlédnu, byli jsme velmi zaměření na otázku, zda se vakcínu vůbec podaří vyvinout. Nezapomínejme, že uběhlo teprve deset měsíců od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace oznámila, že se z epidemie stala pandemie. Vývoj vakcíny za normálních okolností trvá pět až deset let, proto jsme se zaměřili právě na to, a bylo to dobře. O naši podporu se ucházelo přes sto různých výzkumníků, firem a institucí. Ale když se ohlížím zpět a přemýšlím, v čem se musíme zlepšit do budoucna, pak bychom měli myslet nejen na samotnou očkovací látku, ale souběžně také na její výrobu ve velkém. Vakcínu jsme získali rychleji, než se čekalo, ale rozšiřování průmyslové výroby trvá. Bylo třeba ji z úplné nuly spustit do masového měřítka. Od výrobců slýchám, že na vakcínu je v průměru třeba asi čtyři sta přísad. Všichni jsme možná teď slyšeli o lipidech, ale to je jen jedna ingredience z mnoha. Takže si myslím, že jsme na rozšiřování výroby s firmami měli pracovat lépe.

Ukázalo se podle vás, že ve spojení 27 států Evropská unie jednoduše nedokáže v době krize reagovat pružně?

Jsem si vědoma toho, že zatímco jeden stát se může pohybovat jako rychlý člun, Evropská unie je spíš takovým tankerem. Ale to je naše silná stránka a jsem hluboce přesvědčená, že evropský přístup je správný. Reagovali jsme tentokrát výrazně rychleji, než u nás bývá obvyklé. Nedokážu si ale představit, co by pro Evropu znamenalo, kdybychom společně nepostupovali a měli jsme teď dva, tři nebo čtyři státy, které si dokázaly zajistit přístup k vakcínám samy a ostatní by neměly nic. Co by to znamenalo pro společný trh a pro unijní jednotu? To je nemyslitelné.

Co tedy způsobilo zpoždění, se kterým se teď evropské země potýkají?

Jedním z faktorů bylo, jak jsme přistoupili k hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín. Rozhodli jsme se, že Evropská léková agentura nebude dělat žádné zkratky. Proces samotné registrace látky trvá tři až čtyři týdny. Myslím, že je správně jej dodržovat, protože vakcínou aplikujete biologicky aktivní látku zdravému člověku. Jde o obrovskou odpovědnost. Je proto třeba nasadit veškeré znalosti vědců, léková agentura musí podrobit analýze data od výrobců. A odpovědnost za látku pak zůstává právě na výrobci. Vím, že si Spojené království vybralo cestu nouzového schválení vakcín, což trvá jen 24 hodin, ale odpovědnost na sebe bere místo výrobce vláda. Zvolili jsme jinou cestu a myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Za druhé, často vídáme příklad Izraele. Je působivé vidět, jak je rychlý. Jenže Izrael je vysoce digitalizovaná země a rozdíl je také v tom, že tam farmaceutické firmy dostaly přístup k osobním údajům lidí o jejich zdravotním stavu. To je něco, co bychom tady v Evropské unii neudělali.

A ještě poslední poznámka, pokud jde o náš vnitřní trh. Pokud by jeden z unijních států měl přístup k očkování a sousední země ne, bylo by nemyslitelné, aby se ekonomika znovu rozběhla vzhledem k tomu, jak jsme vzájemně propojení, jak jsou na sobě závislé různé dodavatelské řetězce. Takže i z ekonomického pohledu bylo správě postupovat společně. Ale ano, máte pravdu, je třeba tlačit na rychlost a efektivitu na každém kroku.

Strategii nákupu vakcín jste dohodli předem s unijními státy, odsouhlasili ji všichni premiéři členských zemí, přesto vás teď někteří z nich kritizují. Český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Evropskou komisi obvinil, že zaspala. Nenastal tady komunikační problém mezi vámi a národními vládami?

Čtěte také

Moje zkušenost je, že drtivá většina z nich nás velmi podporuje a dělají to veřejně. A teď k faktům: od června k vakcínám funguje platforma, ve které je zastoupeno všech 27 členských států. Bez jejich souhlasu se nic nerozhodne. Tato platforma se schází pět až sedmkrát měsíčně a projednává každý detail každé smlouvy. Přímo v týmu, který vyjednával s farmaceutickými společnostmi, bylo několik zástupců členských států, aby věděly o každém kroku. Do České republiky vedla přímá transparentní linka, Česko mohlo kdykoliv podpořit, zrychlit nebo jinak pomoci, aby se věci posunuly kupředu. To za prvé.

Za druhé, očkovací plány si řídí členské státy samy. A co se týče Evropské lékové agentury, tak zavedení průběžného vyhodnocování dat urychlilo proces, který jinak trvá měsíce a měsíce. Funguje to tak, že zatímco klinické studie stále pokračují, výrobce průběžně dodává lékové agentuře data ze studií, takže na konci klinických zkoušek už má úřad do hloubky vytvořený podrobný přehled. Následné rozhodnutí, které by normálně trvalo šest, sedm, osm měsíců, je možné učinit za tři až čtyři týdny. Na tomto postupu jsme trvali a myslím, že je správný. Nevyužíváme nouzového povolení jako jiné státy a je pro mě obtížné pochopit, jak ostatní za 24 hodin analyzují všechna data.

Skutečnost, že sedmadvacítka i s českou pomocí vyjednala šest smluv, následně svou práci odvedl Evropský lékový úřad a teď přicházejí dodávky vakcín, myslím výrazně prospívá i České republice.

Plánuje Evropská komise využít ruskou vakcínu Sputnik? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Viktor Daněk , prh
Spustit audio

Související