Přibývá domácností, které chtějí vyrábět elektřinu z vlastních solárů. Naráží ale na zastaralé zákony

Jde o běžný obytný dům se šesti patry, mezi které je rozvrstveno tucet bytů. Podobné budovy jsou asi v každé evropské metropoli. Ale na zelené střeše tohoto domu v berlínské čtvrti Kreuzberg najdete 32 solárních panelů. Už více než dva roky generují elektřinu, kterou obyvatelé dostávají za fixní cenu.

Čtěte také

Zájem o soláry roste. Návratnost investice se v dnešních cenách vejde do osmi let, zní z oboru

„Zhruba třetina elektřiny, kterou obyvatelé tohoto domu potřebují, pochází z těchto solárních článků. Sice vyrobí víc energie, ale ta, která není hned využita v domě, proudí do přenosové sítě a poslouží jinde ve městě,“ popisuje Christoph Rinke, který působí ve vedení družstva BürgerEnergie Berlin.

Deset let stará organizace má více než tisíc členů podporujících rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Berlíně ve vlastnictví občanů.

Nedá se na tom vydělat hodně peněz. Ale to ani není náš cíl.
Christoph Rinke

„Náklady na tento projekt byly zhruba patnáct tisíc eur. Návratnost se pohybuje okolo patnácti let. Nedá se na tom vydělat hodně peněz. Ale to ani není náš cíl. I z toho důvodu se v Německu do těchto projektů zatím moc nehrnou velcí energetičtí hráči. Naší úlohou bylo celou věc technicky naplánovat a obstarat komunikaci mezi obyvateli a dalšími stranami. Také do toho investujeme družstevní peníze a o elektrárnu se budeme dvacet let starat,“ vysvětluje Rinke.

Jsou to hnutí občanů, kteří nechtějí čekat, až to někoho začne zajímat kvůli ekonomickým zájmům.
Christoph Rinke

Za poslední dvě dekády v Německu vzniklo hodně místních energetických sdružení a dnes jich podle Rinkeho v zemi operuje kolem devíti stovek.

Solární panely na střeše v Berlíně|foto:Štěpán Sedláček, Český rozhlas

„Lidé se dávají dohromady a investují do solárních či větrných elektráren nebo tady v Berlíne do fotovoltaiky na střechách. V rámci komunity si uvědomí, že to zvládnou, a cítí, že mají větší sílu. Máte členy s určitým know-how, kteří vynaloží společně peníze a zrealizují projekty. Jsou to hnutí občanů, kteří si uvědomili, že chtějí něco změnit ve svém okolí a nechtějí čekat, až to někoho začne zajímat kvůli ekonomickým zájmům nebo jiným věcem. To je podle mě jeden z hlavních důvodů proč lidé začali zakládat energetická družstva a vstupovat do nich,“ myslí si Christoph Rinke.

Praha chce připojit desítky tisíc budov

O aktivitách berlínského družstva BürgerEnergie Berlin rozhodují jeho členové, kteří si zakoupili podílové listy. Každý člen má přitom v hlasováních jeden hlas bez ohledu na výši vloženého kapitálu.

Podobné energetické komunity už v západní Evropě fungují řadu let. Mají oporu v legislativě Evropské unie a jejich podpora teď sílí také v Česku. Například Praha chce v tomto desetiletí instalovat fotovoltaiku na desítky tisíc budov.

Tento rok máme kapacitu na přípravu zhruba stovky projektů.
Jaroslav Klusák.

Proto loni Praha založilo příspěvkovou organizaci Pražské společenství obnovitelné energie. Teď s využitím webové stránky připojdům.cz dává dohromady pilotní skupinu zájemců, kterým pomůže se zřízením solárních elektráren na bytových i rodinných domech.

„Už máme asi 350 zájemců, které teď telefonicky kontaktujeme a upřesňujeme prohlídky na místě. Tento rok máme kapacitu na přípravu zhruba stovky projektů,“ popisuje energetický manažer Prahy Jaroslav Klusák.

Čtěte také

Martin Bursík: Vláda by mohla garantovat další úvěry lidem, kteří nemají peníze na fotovoltaiku

Většina zájemců, zhruba 60 procent, by podle Klusáka ráda instalovala fotovoltaiku právě na bytové domy.

Investorem mají být majitelé domů a bytů. Sdružení jim pomůže s přípravou projektu i žádostí o dotace a zajistí provoz elektráren, jelikož má potřebnou licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Také by město mohlo odkupovat přebytečnou elektrickou energii.

„Licence nám umožňuje elektrárny provozovat a nemusí si ji každý bytový dům zařizovat samostatně. Také jsme schopní dělat související statistiku vůči operátorům trhu s elektřinu. Snažíme se tak minimalizovat transakční náklady a všechny nezbytné práce s pořízením fotovoltaiky,“ vysvětluje Klusák.

A připomíná, že dotace z programů Nová zelená úsporám může pokrýt až polovinu nákladů.

Bez nového energetického zákona

Jenže družstva a vlastníci v bytových domech dnes narážejí i na překážky. Důvodem je, že komunitní energetika zatím nemá oporu v české legislativě, i když už loni vypršela lhůta pro transponování příslušné směrnice Evropské unie. Česko ji zmeškalo a nový energetický zákon je stále v nedohlednu.

Ten, kdo chce dnes založit energetické společenství, neví, co má od právní úpravy čekat.
Laura Otýpková

Absence legislativy podle právničky Laury Otýpkové mimo jiné brzdí i vznik energetických družstev. Ty přitom v řadě zemí zvyšují přijatelnost rozvoje obnovitelných zdrojů energie včetně větrných elektráren díky tomu, že se pak na projektech můžou podílet místní obyvatelé, kterých se výstavba bezprostředně týká.

Čtěte také

Exředitel E.ONu Záklasník: Čím dál víc firem chápe investice do ekologie jako vratné, ne jako náklad

„Ten, kdo chce dnes založit energetické společenství, neví, co má od právní úpravy čekat. Víme, že se chystá energetický zákon, a je pravděpodobné, že pokud někdo založí spolek nebo družstvo za účelem výroby a sdílení energie, tak asi neudělá chybu a posléze bude mít všechny výhody, které mu náleží podle evropského práva. Mezi ně patří právo mezi sebou sdílet elektřinu nebo vstupovat na trh s různými službami, jako je například flexibilita,“ popisuje Otýpková, která vede sekci Odpovědné energie v české pobočce právnické organizace Frank Bold. A pokračuje:

„To znamená, že zákazníci sdružení ve společenství by mohli vydělávat na tom, že navýší svoji spotřebu v době, kdy je hodně elektřiny, a naopak spotřebu omezí, když je energie nedostatek. Ale zatím to není nikde vytesané do kamene a není jasné, jak bude ta právní úprava vypadat.“ 

Dnes se to řeší způsoby, které nejsou optimální. Například se sloučí odběrné místo na patě bytového domu.
Laura Otýpková

Za jedno z hlavních omezení v případě bytových domů Otýpková považuje regulaci odběrných míst:

„V každém bytě je jedno odběrné místo, které má svůj elektroměr. Tam se počítá, jaká je spotřeba. Ale české právo dnes nezná mechanismus, že by byty společně na střeše vyráběly elektřinu a tu mezi sebou sdílely. Takže se to dnes řeší způsoby, které nejsou optimální. Například se sloučí odběrné místo na patě bytového domu. Tím ale všichni obyvatelé přijdou o svá práva zákazníků, protože se chovají jako jedno odběrné místo.“

Administrativní problém, o kterém mluví Otýpková, by měla vyřešit chystaná vyhláška Energetického regulačního úřadu s účinností od příštího roku.

Bez zvýhodnění lokální výroby

Dalším znevýhodněním jsou distribuční poplatky, které dnes platí všichni, kdo odebírají elektřinu ze sítě.

Solární panely na střeše v Berlíně|foto:Štěpán Sedláček, Český rozhlas

„Dnes se vůbec neřeší vzdálenost od zdroje. Dnes není žádný rozdíl, jestli odebíráte elektřinu ze sousedovy výrobny, nebo putuje přes půl republiky z Temelína. Zaplatíte stejný distribuční poplatek. Lokální výroba elektřiny je tím pádem znevýhodněna. U rodinných domů je to jednodušší v tom, že když energii spotřebují v domě, tak se jim k tomu nepřipočítává žádný poplatek – tím pádem mají elektřinu levnější. Vyhláška ERÚ směřuje k tomu, aby se situace narovnala a stejnou výhodu by měly i bytové domy,“ podotýká Otýpková.

Zpoždění v Modernizačním fondu

Další bariéra podle Frank Bold souvisí s dotováním komunitní energetiky z Modernizačního fondu, který má k dispozici peníze z prodeje emisních povolenek v EU na ekologizaci české energetiky. Několik miliard je přitom určeno právě na komunitní energetiku.

Čtěte také

Čeští politici Green Dealu nerozumí. Musíme ho lépe vysvětlovat, plánují do nového roku ekologové

„Sice máme Modernizační fond, který má speciální program pro komunitní energetiku, ale bohužel jeho příprava se zpožďuje. Původně měl odstartovat už v minulém roce. Státní fond životního prostředí ale teď počítá s tím, že výzvy pro komunitní energetiku spustí až v příštím nebo přespříštím roce,“ přibližuje Otýpková a přidává kritiku:

„To je hodně pozdě na to, jak velká je po projektech komunitní energetiky poptávka. Ta přitom teď roste v souvislosti s vyššími cenami energií. Čím vyšší je cena elektřiny na trhu, tím větší smysl dává pořízení vlastní výrobny elektřiny, díky které můžete být nezávislejší na tržních cenách. Zároveň ovšem pořád platí, že jde o poměrně vysoké investice a běžným zákazníkům by pomohlo, pokud by dosáhli na nějaké dotace.“

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka a také celou Vědu Plus.