Přibývá lidí s Crohnovou chorobou, léky jsou ale dostupnější

28. listopad 2019

Kongres České gastroenterologické společnosti, který probíhá v Praze, shrnul možnosti  současné i budoucí léčby této autoimunitní nemoci.

Při Crohnově nemoci nebo ulcerózní kolitidě se imunitní systém z dosud neznámých důvodů obrací proti vlastnímu střevu a způsobuje v něm zánět. 

„Střevní záněty se dají dobře léčit, ale platí, že jsou nevyléčitelné, protože neznáme vyvolávající příčinu, takže ji nemůžeme odstranit,“ říká gastroenterolog profesor Milan Lukáš. „Nicméně u drtivé většiny pacientů jsou dobře léčitelné, pacient se pak dostává do stavu tzv. remise, ve které nejsou žádné známky aktivity nemoci. Ale ta choroba se bohužel někdy vrací zpátky.“

Během té nejhorší fáze nemoci nemáte sílu skoro nic dělat, jste rád, když se ráno zvednete z postele. Po úspěšné léčbě člověk víceméně může žít normální život, je dobré si udržovat nějakou dietu a hlavně pokračovat v braní léků.
Pacient s Crohnovou chorobou

Léky schopné tlumit zánět nebo krotit imunitu pacientova těla jsou známé přes půl století, ale kvůli vedlejším účinkům je lidé nemohou užívat příliš dlouho. Výrazným pokrokem proto bylo před necelými 20 lety zavedení takzvané biologické léčby či speciálních protilátek.

Biologická léčba funguje, ale ne napořád 

Střeva

Jedná se o monoklonální protilátky, které jsou namířeny proti různým součástem zánětlivé reakce. V současné době existují dvě generace biologických léčiv. „Tou první jsou anti-TNF preparáty, TNF je zkratka pro bílkovinu, která se uvolňuje z aktivovaných bílých krvinek,“. říká profesor Lukáš. „Druhá generace není zásadně efektivnější, ale je zásadně bezpečnější. První generace totiž působí celkový útlum imunitní reakce, zatímco druhá generace působí pouze selektivně na trávicím traktu, a nemá vedlejší účinky na ostatní.“

Druhá generace biologických léčiv působí pouze selektivně na trávicím traktu, a nemá vedlejší účinky na ostatní orgány.
Prof. Milan Lukáš, gastroenterolog

Biologickou léčbu u nás dostávají především lidé, kterým dosavadní léky přestaly fungovat, a také velmi mladí pacienti s těžkým průběhem střevního zánětu. V počátcích léčby byly léky velmi drahé, infuze nebo injekce na rok stály i milion korun, ale díky takzvaným biosimilárním lékům zlevňují. 

Když vyprší patent na původní lék, výrobci vyvíjejí nové protilátky se stejným účinkem, ale levnější. Současné náklady na léčbu se proto pohybují kolem tří set padesáti tisíc za rok, ale ani biologická léčba není definitivní. „U některých pacientů, což je můj případ, léky s časem ztrácejí účinnost, tělo si na ně zvyká, a tím pádem vydrží omezenou dobu,“ říká jeden z pacientů, který vyzkoušel všechny typy biologické léčby.  „Může to být 10 i 15 let, může to ale být jenom pár let a pak právě nastupuje na scénu nová biologická léčba,“ poznamenává pacient. 

Laparoskopická operace a speciální výživa 

Zvětšené detaily při laparoskopické operaci sledují chirurgové na monitoru

Podle gastroenterologů časem podstoupí většina pacientů s Crohnovou nemocí také operaci střev. Ta se většinou vykonává laparoskopicky, malým chirurgickým výkonem. Některým pacientům pomůže také zvláštní výživa. 

„Může to být sonda, potom pacient třeba vůbec nepřijímá běžnou potravu, je živen jen enterálními přípravky,“ vysvětluje profesor Milan Lukáš. „Nebo je může jen vypít, takže sonda není podmínkou. V posledních letech se ukázalo, že enterální výživa má funkci nejenom jako nutriční doplněk, ale má také významnou protizánětlivou aktivitu především u pacientů s Crohnovou chorobu na tenkém střevě,“ ukončuje profesor Lukáš.

autoři: Martin Srb , mrk
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka