Příhody lišky Bystroušky. Slavný příběh o vychytralé šelmě v legendárním podání Karla Högera

17. leden 2023

Revírník Bartoš se vrací z hospůdky. Cestou domů – zřejmě poněkud společensky unaven – usne v lese. Aby měl omluvu pro pozdní příchod, chytí zaběhlé liščí mládě, které chce dát svému vnukovi na hraní. Ovšem chovat v hájence divokou šelmu, to není úplně nejlepší nápad. I liška prahne po svobodě.

Čte: Karel Höger
Napsal: Rudolf Těsnohlídek
Dramaturgie: Jan Skácel
Režie: Olga Zezulová
Natočeno: v roce 1962

Poetické a vtipné vyprávění o jedné vychytralé šelmě, jehož autorem je Rudolf Těsnohlídek, pro rozhlas v roce 1962 skvěle načetl herec Karel Höger.

Slavná Liška Bystrouška vznikla původně na objednávku. Šéfredaktor Lidových novin, kde Rudolf Těsnohlídek pracoval, vybídl svého kolegu, aby napsal slovní doprovod k humorným kresbám bývalého myslivce a malíře přírody Stanislava Lolka.

Traduje se, že Těsnohlídek nebyl zpočátku nadšen, ale nakonec vznikl kouzelný příběh o přírodě, lidech i zvířatech. Liška Bystrouška zaujala i hudebního skladatele Leoše Janáčka. A to natolik, že o ní jen pár let po vydání knížky napsal operu – Příhody lišky Bystroušky jsou jedním z nejhranějších Janáčkových děl u nás i ve světě.

Liška se původně měla jmenovat Bystronožka, ale sazeč v tiskárně přečetl špatně Těsnohlídkův rukopis, a tak se zrodila liška Bystrouška.

Těžký osud autora Lišky Bystroušky

Rudolf Těsnohlídek se narodil v roce 1882 v Čáslavi. Jeho otec byl místní ras a děti se mu kvůli práci otce posmívaly, což citlivý chlapec těžce nesl. Velkou oporou mu byla matka. Ta ale předčasně zemřela, když byl budoucí spisovatel na vyšším gymnáziu v Hradci Králové. Pár let nato se mu před očima utopil v Labi kamarád. Těsnohlídek si prý do konce života vyčítal, že mu nedokázal pomoci.

Poprvé se oženil s překladatelkou severské literatury Jindrou Kopeckou. Na svatební cestu jeli do Norska. Tam ovšem došlo k tragédii. Těsnohlídkova žena se na společné procházce postřelila zbraní, kterou nosila stále u sebe, a zemřela. Zda se jednalo o sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu, se nikdy nepovedlo zjistit. Pitva ukázala, že mladá žena trpěla tuberkulózou v nejvyšším stádiu. 

Podruhé se spisovatel oženil pět let po norské tragédii. V manželství s Annou Kutilovou se mu narodil jeho jediný syn Milan. Žena ho ale o několik let později opustila.

V roce 1924 se Rudolf Těsnohlídek oženil potřetí. Jeho manželkou se stala učitelka Olga Vasická. Ač prý byl ve svém třetím manželství šťasten a díky Lišce Bystroušce se mu dostalo uznání i jako spisovateli, uznávaným novinářem už byl, rozhodl se pro dobrovolný odchod z tohoto světa.

12. ledna 1928 se po dlouhých psychických problémech v redakci „svých“ Lidových novin zastřelil. Na stole nechal vzkaz: „Nehněvejte se, že to bylo tady!“ Nebyl však na místě mrtev, zemřel až po převozu do nemocnice. Bylo mu pouhých 46 let.

Když se o smrti svého manžela dozvěděla Olga, odjela do jejich bytu a otrávila se plynem. Pohřeb měli manželé společný. Pohřbeni jsou na Ústředním hřbitově v Brně.

Spustit audio

Související