Příjem rozhlasového vysílání na dlouhých a středních vlnách v České republice

Rozhlasové vysílání na dlouhých (DV) a středních (SV) vlnách využívající k přenosu zvukového signálu amplitudovou modulaci (AM) provází posluchače od zahájení vysílání před téměř 100 lety. Kmitočtové rozsahy 153 - 279 kHz a 531 - 1602 kHz byly středobodem rozhlasového vysílání až do 80. let 20 stolení, kdy nastala masivní výstavba sítí pro systém VKV-FM. 

Český rozhlas ukončil dne 1.1.2022 vysílání využívající klasická rozhlasová pásma - více informací uvádějí webové stránky Vypínání AM. Podoba vypnutých AM sítí Českého rozhlasu byla zlomkem původního stavu z 80. let. Každý z tehdejších krajů měl svůj vysílač pro regionální vysílání. Dlouhovlnný vysílač Topolná pokrýval na kmitočtu 270 kHz výkonem 1,5 MW celé Československo. Středovlnný vysílač Praha - Liblice pak stejným výkonem pokrýval větší část České kotliny. 

Mapka dlouhovlnného a středovlnných vysílačů Českého rozhlasu|foto:Karel Mikuláštík, Český rozhlas

Ze soukromých stanic začalo na středních vlnách jako první vysílat Country rádio, později se přidal Český Impuls a Rádio Dechovka. Tato rádia cílí na posluchače u nichž byl alespoň v začátku jejich vysílání na středních vlnách předpoklad, že vlastní přijímače z předešlé éry schopné příjmu v AM rozsazích.

Mapka středovlnných vysílačů soukromých stanic|foto:Karel Mikuláštík, Český rozhlas

Dlouhovlnné a středovlnné přijímače většinou využívají tzv. feritové antény, které se vejdou do těla přijímače. Pro příjem silnějších signálů není potřeba z přijímače např. vytahovat teleskopickou anténu. Přijímač je pouze nutné v případě potřeby nasměrovat správným směrem. V 80. letech 20. století tak bylo možné koupit i poměrně malé kapesní přijímače. S přijímačem na obrázku jsme už ve škole v přírodě poslouchávali mimo jiné přímé přenosy z hokejových utkání :).

Kapesní přijímač pro DV, SV z 80. let 20. století (SSSR)|foto:Karel Mikuláštík, Český rozhlas