Přitažlivost obrazovky
Lidé se začínají odvracet od televizních obrazovek a více se věnují svým koníčkům. To je závěr jednoho z průzkumů veřejného mínění. Zpráva potěšila zejména oční lékaře a k zamyšlení se sama nad sebou zřejmě přinutí televizní šéfy. I tak ale stále patříme k největším televizním pupkům.
Lidé v západní části Evropy se totiž k obrazovkám lepí na ještě kratší dobu. Ale i tak je to pokrok.
Na druhou stranu je celkem pochopitelný. Televize - především ty komerční - nám v podstatě od začátku servírují pořád to stejné: nekonečné ságy a telenovely, podřadné filmy či estrády, u kterých si lámu hlavu, koho vlastně mohou bavit.
Chce to změnu - tedy z pohledu televize. Z pohledu mého, člověčího - je to jedno, protože před obrazovku usedám velmi zřídka. U televize se totiž narozdíl třeba od rádia nebo poslechu hudby nedá v podstatě provozovat žádná jiná činnost, protože zaměstnává zrak.
Ale je potěšitelné, že se lidé začínají věnovat i něčemu jinému. Pokud si totiž budou všímat svého okolí jinak než prostřednictvím obrazovky, bude jim na něm více záležet. Co na tom, když vidím skládku na obrazovce? Pokud nenaruší přímo mou osobní procházku, je to velmi vzdálená věc. A to je jen jeden z velmi drobných a okrajových příkladů.
Netvrdím, že bychom se měli od televize zcela odvrátit, ale také nás nemusí zcela pohltit, dokonale vypláchnout mozek a zmanipulovat. Myslím, že volný čas, který nám život dává, se dá prožít lépe než sezením doma na gauči a zíráním na dosti pokleslou zábavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
