Pro kronikářku Srubce je obtížné zachovat odstup, byla totiž i starostkou

17. duben 2021

Když přišla na úřad Srubce na Českobudějovicku, začala se probírat historií obce. Nechala opravit kapličky a vyčistit pomníky obětem 1. světové války. Starostkou se stala v roce 2006 a byla jí osm a půl roku. Obecní kroniky se Zuzana Vyhnálková ujala před pár lety.  

Po letech starostování je pro ni obtížné při psaní kroniky nacházet nadhled. „Už jenom rozpočet. Mám napsat pouhá čísla a nevyjadřovat se k nim, když vím, jak tyto věci chodí a jak mohou dopadnout?“ uvádí Zuzana Vyhnálková příklad, kdy je pro ni náročné zachovat si odstup.

Nebo odkazuje na mohutnou výstavbu z poslední doby, která vzešla ze zájmu developerů a která podle jejích slov jí protekla mezi prsty. „Když jsme se přistěhovali v pětadevadesátém, bylo tu šest sedm chalup, mezi námi a Srubcem byla polní travnatá cesta. Ohromně narostl počet občanů, dětí a související starosti. Jsme z toho nešťastní, ale pokrok nezastavíme,“ říká kronikářka.

Ručně už ne

Během roku si zapisuje do diáře počasí a události. „Pak je třeba si sednout, diář prolistovat a ke každé události napsat pár vět,“ objasňuje postup své kronikářské práce a následně ukáže na soubor příloh.

Zuzana Vyhnálková po vzoru své předchůdkyně píše kroniku na počítači. „Aby to bylo k přečtení a mělo to nějakou kulturu,“ podotýká.

Pomník tehdy a dnes

Pomník ve Staré Pohůrce, místní části Srubce, byl vztyčen padlým v 1. světové válce. Kronikářka ukazuje starou fotografii s jeho původní podobou. „Dneska vypadá jinak. Tyhle části jsou otesané, toto je odříznuté. Je na něm umístěna deska Bohumila Novotného, o kterém skoro nic nevíme. A pryč je všech dvanáct fotografií vojáků z Pohůrky, kteří ve válce padli. Od jedné paní jsme však jednu fotografii získali a tu jsme na pomník vrátili,“ říká.

Pohůrka byla německá, pomník postavili Němci. „Po jejich odsunu nenávist pomník zničila,“ uzavírá kronikářka.

Nad prvorepublikovou kronikou

„Dvacet jedna, rok dvacet dva…“ Zuzana Vyhnálková obrací stránky v prvním dílu kroniky Srubce. „V druhé polovině března a počátkem dubna napadlo tolik sněhu, že ho ani v zimě tolik nebylo,“ cituje z ní.

Přelistuje na zápis následujícího roku: „… 27. srpna 1923 povoluje otevření dvoutřídní obecné školy ve Srubci… Připomenuto, že nebude-li školní vyučování zahájeno v nové škole 1. září, přestanou občané posílat dítky do školy dobrovodské.“ K tomu kronikářka dodává, že chodit do Dobré Vody nebylo jen tak, stalo se i to, že jeden žák cestou umrzl.

Na konec setkání Zuzana Vyhnálková ještě otočí na rok 1924 a také odsud přečte kousek záznamu: „7. června přijel prezident Masaryk do Českých Budějovic na vojenskou slavnost pěšího polního pluku číslo 1, který slavil desáté výročí založení.“

autor: Petr Kronika
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.