Projekt CRYSA hledá materiály pro rentgenové teleskopy, které by odolávaly extrémně nízkým teplotám

Materiály, které by dokázaly odolávat extrémně nízkým teplotám až okolo minus 270 stupňů Celsia, hledá a testuje brněnská společnost OHB Czechspace ve spolupráci s Akademií věd České republiky v projektu nazvaném CRYSA. Firma uspěla ve výběrovém řízení u Evropské vesmírné agentury. Materály mají sloužit k výrobě nové generace vesmírných rentgenových teleskopů.

Čtěte také

Webbův teleskop nahlíží do hlubin historie vesmíru a pátrá po známkách života mimo Sluneční soustavu

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu. Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Umělá inteligence, kterou k přepisu anonymních historických děl používá archiv Španělské národní knihovny, odhalila dosud neznámou hru jednoho z nejvýznamnějších tamních autorů Felixe Lopeho de Vegy. Odborníci potvrdili, že barokní dramatik a jeden z nejvýraznějších představitelů takzvaného španělského zlatého věku několik let před svou smrtí v roce 1635 napsal hru Francouzka Laura.

Čtěte také

Až si umělá inteligence začne vymýšlet, začnu se trošku bát, usmívá se vývojář virtuálních asistentů

S měřením kvality ovzduší v Brně pomáhají děti z tamních základních škol. Odborníci z Přírodovědecké a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity pracují na studii, která by měla přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Dětem na základních školách rozdávají speciální měřicí přístroje, tzv. vzorkovače. Do studie se zapojí asi deset škol. Týdenní měřící cyklus postupně absolvuje zhruba pětadvacet žáků.

Neandrtálci podle nového zjištění vědců shromažďovali lovecké trofeje. Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 000 lety podobný zvyk jako dnešní lovci a ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. Podle nich si neandrtálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!