Prosebná procesí na sv. Marka

25. duben 2023

O svátku svatého Marka, 25. dubna, konali naši předkové prosebná procesí do polí. Ta měla zajistit ochranu budoucí úrody před živelní pohromou. Tyto průvody mají svou dávnou historii, sahající až do starověkého Říma.

Sv. Marek Evangelista, světec a mučedník, je zmi­ňován v Bibli v Novém zákoně, ve Skutcích apoštolů. Dopro­vázel sv. Petra, kolem roku 62 půso­bil v Římě. Zde prý na žádost věřících sepsal evangelium, v němž prý zachytil Petrovy vzpomínky. Podle jiného podání vznikl jeho rukopis až po evangeliu sv. Matouše v roce 67. Marek zemřel mučednickou smrtí údajně v Alexandrii roku 68, usmýkán na provaze. Do počátku 9. století je kladeno přenesení Markových ostatků do Benátek, jichž se stal slavným patronem. Poznávacím znamením sv. Marka na vyobrazeních je okřídlený lev, psací náčiní či kniha. Platí za ochránce zedníků, sklenářů, malířů na skle, písařů, je přímluvcem za dobré počasí a úrodu.

Prosba za ochranu

K výročnímu dni sv. Marka se v českých zemích podobně jako jinde v Evropě vázala prosebná procesí do polí. Každá obec dodržovala vžitou trasu průvodu. Po ranní mši se venkované, kněz s dospělými i dětmi, s křížkem a korouhvemi ubírali ke křížům a kapličkám v polích. V průběhu cesty předříkávač předzpěvoval píseň nebo slova litanií a modliteb, které obsahovaly prosbu za ochranu úrody a za hojnost obilí ve sto­dole. V polích se průvod čtyřikrát zastavil, obvykle u kříže nebo sochy, kněz kropil osetá pole svěcenou vodou a všichni se modlili za budoucí úrodu. Hospodáři zasazovali do obilí křížky z posvěceného dřeva. Procesí se účastnily i školní děti se svými učiteli.

Padlí, rez a sněť

Prosebné průvody mají starobylé kořeny v rituálu robigalia, jarním svátku starořímských zemědělců. V Římě se totiž 25. dubna konala procesí k poctě nevyzpytatelného božstva Robigo (Robigus) ztělesňujícího chorobu obilí (zejména padlí, rez a sněť), které mělo být usmířeno prosbami a obětí. Tu představoval rezavý pes nebo ovce. Současně se pořádaly závody v běhu a skoku, jež měly magicky urychlit růst obilí. Procesí do polí ustanovená ve 4. století za papeže Liberia, měla překrýt tento pohanský rituál. K svátku sv. Marka byla připojena nahodile. Se světcem totiž neměl prosebný průvod vlastně nic společného.

Křížové dny

Zrušení prosebných procesí ke dni sv. Marka v katolické církvi přinesly až liturgické reformy po 2. vatikánském koncilu. Prosebné průvody se však konaly i v jiných termínech, třeba tři dny před pohyblivým svátkem Nanebevstoupení Páně. Lidově nazývaná procesí o křížových dnech se od těch Markových příliš nelišila. Lidé vyšli s knězem do polí, luk a zahrad prosit Boha a všechny svaté o úrodu, odvrácení krupobití, moru, hladu a války. Cestou se rovněž zastavovali na čtyřech místech, kde četli úryvky z evangelií.

„Saď oharek!“

Svátek sv. Marka byl pro rolníka důležitým dnem pro sledování počasí i stanovení lhůty k setí a sázení. Tak se říkalo: Svatý Marek saď oharek nebo Je-li na Marka rosa, podařijó se prosa.

Spustit audio