Protizánětlivé potraviny. Opravdu existují, nebo jde jen o líbivá reklamní slůvka?

V posledních desetiletích byla v různých částech světa uskutečněna celá řada studií, které se zabývaly souvislostí mezi životním stylem a příznaky chronického zánětu v lidském těle. Výzkumy se zaměřovaly na mnoho rozmanitých faktorů, od konzumace různých typů potravin, přes kouření a pití alkoholu až po kvalitu spánku, množství pohybu nebo vlivy životního prostředí jako znečištění ovzduší či hluk.

MUDr. Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek, Český rozhlas Plzeň

Lékaři v rámci těchto studií mezi lidmi s různým stylem života sledovali rozdíly v hladinách určitých látek, které jsou indikátorem zánětu, jako například C-reaktivní protein (CRP), interleukin 6 atd. Je třeba si uvědomit, že zánět je v podstatě obranná reakce organismu vůči různým typům poškození. Laici si nejčastěji představí jako příčinu zánětu infekci způsobenou nějakým virem nebo bakterií. Zánět ale mohou vyvolat také chemické látky, záření, plísně atd. Dnešní medicína se přiklání k názoru, že zánětlivé procesy patrně hrají roli i při řadě civilizačních chorob, jako jsou například některé nemoci srdce a cév.

Podle nejnovějšího systematického přehledu více než stovky studií zaměřených na stravování našly dvě třetiny výzkumů významnou souvislost mezi dietními návyky sledovaných lidí a hladinou tzv. zánětlivých markerů, nejčastěji se jednalo o CRP nebo interleukin. Nicméně důkazy jsou zatím považovány pouze za omezené.

Chrání protizánětlivá strava před infarktem nebo mozkovou mrtvicí?

Ještě o krok dál šla rozsáhlá americká studie, jejíž výsledky byly zveřejněny koncem minulého roku. Tento výzkum jako jeden z prvních ukazuje, že pro- či protizánětlivá strava by se nemusela odrážet jen v hladině chemických indikátorů zánětu, ale také v riziku onemocnění srdce nebo cév.

Čtěte také

Potvrzeno: 5 malých porcí zeleniny a ovoce za den dokáže divy

Obrovská studie sledovala zhruba od poloviny 80. let minulého století po dobu 20 až 30 let přes 200 tisíc amerických žen a mužů, který pracovali ve zdravotnictví a kteří v době zahájení výzkumu netrpěli rakovinou nebo kardiovaskulárním onemocněním. Během trvání studie účastníci každé 4 roky vyplňovali speciální dotazník ohledně jejich stravování, který zjišťoval míru konzumace 18 specifických typů potravin. Kromě toho lékaři u účastníků zjišťovali hladinu zánětlivých markerů v krvi a sledovali výskyt nemocí srdce a cév.

Statistické zhodnocení obrovského množství dat ukázalo, že účastníci studie konzumující největší podíl potravin považovaných za protizánětlivé měli jak nižší hladinu indikátorů zánětu, tak téměř o polovinu nižší riziko nemoci věnčitých tepen srdce. Právě neprůchodnost těchto cév má přitom za následek infarkt srdečního svalu myokardu. Lidé konzumující nejvíce protizánětlivou dietu navíc vykazovali o téměř 30% nižší riziko mozkové mrtvice.

Které potraviny mohou působit protizanětlivě? A které naopak?

Do protizánětlivé kategorie bývají řazeny potraviny, které jsou za zdraví prospěšné považovány i z jiného pohledu. Jedná se například o listovou zeleninu (salát, špenát, zelí, kapusta), žlutě zbarvenou zeleninu (dýně, žluté papriky, fazole, mrkve), celozrnné obiloviny, ovoce (jablka, švestky, jahody, borůvky, pomeranče aj.), ořechy, mandle nebo čaj. Ale patří sem také olivový olej, ryby nebo mořské plody.

Mezi prozánětlivě působící potraviny bývá řazeno červené maso (hovězí, vepřové), maso zpravované např. uzením, smažením či grilováním, včetně salámů, párků nebo hamburgerů. Dále zvířecí vnitřnosti, sádlo a margaríny, slazené nápoje jako limonády, rafinované karbohydráty (bílé pečivo, sušenky, oplatky, dezerty aj.) nebo hranolky a další smažené potraviny.

Jakým mechanismem potraviny mohou působit prozánětlivě, nebo naopak proti zánětu?

Na to zatím nemá medicína jednoznačnou odpověď. V případě protizánětlivého působení může hrát roli obsah antioxidantů v potravinách, mezi které patří například některé vitaminy, polyfenoly nebo flavonoidy. Pozitivní roli mohou hrát patrně některé typy tuků (např. omega-3 mastné kyseliny), zatímco jiné typy tuků mohou naopak zánět podněcovat.

Čtěte také

Škůdce, nebo pomocník? Střevní bakterie svedou obojí

Pozitivní protizánětlivou roli hraje také vláknina, která může ovlivňovat složení střevního mikrobiomu. A právě mikroflóra našeho zažívacího ústrojí jen považována za další mechanismus, jehož prostřednictvím může složení naší stravy podstatně ovlivnit rozvoj nebo naopak tlumení zánětlivých procesů v těle.

Prozánětlivě zřejmě mohou působit například některé chemické látky vznikající při zpracování potravin za vysokých teplot, tedy při smažení, pečení či grilování.

Pomůže změna jídelníčku?

Většina dosavadních poznatků pochází z tzv. observačních studií, které pouze sledovaly, jak se vyvíjí zdraví lidí podle jejich životního stylu. V současnosti ale už probíhají tzv. intervenční studie, které se pokoušejí zjistit, zda a nakolik se určitá změna jídelníčku projeví ve změně indikátorů zánětu, případně zda se takovou změnou skutečně podaří snížit riziko onemocnění některou z civilizačních chorob.