První fáze mise Artemis úspěšně pokračuje, loď Orion už obíhá kolem Měsíce. „Nebude to opakování Apolla,“ tvrdí NASA

„Viděli jsme, jak Země zapadá za obzor Měsíce. Letíme kolem Měsíce s další lodí určenou pro lidskou posádku a připravujeme se na to, že tam za pár let dostaneme opět i lidi. Je to přelomová událost,“ uvedl letový ředitel NASA Zebulon Scoville během videopřenosu z lodi Orion.

Čtěte také

Před 53 lety vstoupil člověk poprvé na Měsíc. Kdy se tam podívá první žena?

Ta proletěla nad místem, kde před 53 lety přistála mise Apollo 11, a pokračuje kolem Měsíce po dráze ve tvaru elipsy. V nejvzdálenějším místě bude víc než 70 tisíc kilometrů za Měsícem.

„Říkáme tomu vzdálený protisměrný oblet. Je to stabilní dráha, na které zůstaneme několik dní. Potom se k Měsíci znovu přiblížíme. Při návratu znovu zažehneme motory, abychom se mohli vrátit zpátky na Zemi,“ popsal Zebulon Scoville.

Testovací mise

Během vzdáleného obletu mohou experti z NASA otestovat, jak fungují nejrůznější systémy Orionu v podmínkách hlubokého vesmíru, a nespotřebují přitom mnoho paliva. Už na cestě k Měsíci prověřili například manévrovací motory nebo navigaci podle hvězd..

Experimenty jsou umístěné i v pilotní kabině lodi. Sandra Jonesová ve videopřenosu NASA upozornila na figuríny plné senzorů, které mají otestovat například skafandry. Ty bude mít posádka na sobě během startu a přistání.

Malí průzkumníci

Kromě lodi Orion, která je hlavním plavidlem mise Artemis, se k Měsíci s nosnou raketou vydalo také deset malých satelitů typu CubeSat.

Čtěte také

Budou nás sledovat nanosatelity? Slovenský start-up skládá satelity jako kostky lega

„Některé budou studovat Měsíc, některé se vydají na cestu někam dál a budou studovat třeba podmínky, které panují v meziplanetárním prostředí,“ nastiňuje šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

Z deseti satelitů se ale zatím „ozvalo“ jen pět. Podle expertů z NASA to může být tím, že se start mise opakovaně odkládal a nebylo možné jim dostatečně dobíjet baterie. Misi Artemis 1 to ale neohrozí.

„Data, která satelity CubeSat získají, jsou určitě zajímavá, ale není to tak, že by na nich stálo třeba přistání mise Artemis 3, která má vrátit lidi na Měsíc,“ uklidňuje Dušan Majer.

„Tyto satelity celkově fungují na principu, který v kosmonautice stále není úplně běžný. Jejich vývoj je poměrně levný, takže když o některý z nich přijdeme, tak v podstatě neztratíme až tolik,“ pokračuje.

„Bude možné postavit náhradníky, které poletí třeba na nějaké další misi a zkusí se poučit z chyb, které způsobily, že ta předešlá mise neuspěla.“

Cubesat vyrobený slovenskou společností Spacemanic|foto:Spacemanic

Nechceme jen přistát, ale objevovat

S pomocí satelitů i hlavní lodi Orion se ovšem experti budou snažit vytipovat vhodná místa k přistání na Měsíci.

Čtěte také

Vrazili do sebe a byl z toho Měsíc. Ani to nemuselo trvat dlouho. Vědci si od nové simulace slibují další odpovědi

„Nebude to opakování Apolla. Chceme na Měsíci vybudovat základnu. Chceme objevovat možnosti Měsíce a zkoumat vesmír za ním, Sluneční soustavu, Mars. V oblasti jižního pólu Měsíce je ložisko surovin, které čeká zalité v ledu 4,6 miliard let,“ říká pro NASA Zebulon Scoville.

Nejbližší velký úkol ale bude dostat loď Orion bezpečně kolem Měsíce a zpátky na Zem. Až bude počátkem prosince padat do zemské atmosféry, musí vydržet teploty skoro 2800 °C.