Psát je dobrodružství, říkávala spisovatelka Marie Kubátová, která se narodila před 100 lety
Spisovatelka, dramatička, farmaceutka a představitelka krkonošské regionální literatury Marie Kubátová, rozená Kutinová, která vymyslela Krkonošské pohádky, se narodila před 100 lety 8. srpna 1922 v Praze. Zemřela 6. června 2013 ve Vrchlabí.
Psaní Marie Kubátové ovlivnila matka, spisovatelka PhMr. Amálie Kutinová, dále profesní znalosti z praxe v lékárnách a v nemalé míře také Podkrkonoší, kde působila na řadě míst jako magistra farmacie.
Osud ke mně byl vlídný, dal mi hned na počátku možnost lásky k hodnotám a prostor pro kousek něčeho lepšího, co je nad holý chleba.
Marie Kubátová, pohádkářka z Krkonoš
Její tvorba je velice rozmanitá; můžeme ji však rozdělit na dva tematické okruhy: první z nich, který zároveň autorku nejvíce proslavil, čerpá náměty z krkonošské lidové slovesnosti. Jedná se především o pohádky a povídky.
„Každá pohádka má svou poezii, svou etiku a svůj zákoník, kdy vždycky slabší se může dočkat pomoci silnějšího.“ Tak to v pořadu Elišky Pilařové, poskládaném z archivních nahrávek Českého rozhlasu, říká Marie Kubátová.
Čtěte také
Do druhého okruhu pak řadíme všechna ostatní autorčina díla, tedy nejrůznější příběhy ze soudobého prostředí a jejích osobních zkušeností. Konkrétně jde například o portréty osob, kterých si Marie Kubátová vážila, o autorčiny vzpomínky na dětství a mládí či úvahy nebo prózy z lékárenského prostředí, v nichž se Marie Kubátová zaměřuje na sociální otázky a mezilidské vztahy.
Zájem o soudobé sociální otázky a mezilidské vztahy se stal rovněž jedním z nejtypičtějších rysů autorčiny tvorby. Nejen v jejich pohádkách se tak často objevují motivy lásky, přátelství, lidskosti, ohleduplnosti či spravedlnosti.
Pro celou autorčinu tvorbu je navíc typický osobitý způsob vyprávění. Marie Kubátová byla rozená talentovaná vypravěčka se smyslem pro detail a cit. Její prózy zachycují kromě barvitých popisů míst a charakteristik osob též typickou mluvu tamějších obyvatel.
Související
-
Domov je místo, kde se cítíme dobře a kam se rádi vracíme....
V prázdninovém čase možná víc než kdy jindy pocítíme přitažlivost domova, když se vracíme z dovolených a pracovních cest. Spisovatelka Marie Kubátová měla za svůj ž...
-
Krkonošské poudačky - nářečí jako řemen. Přiďte pobejt!
Toto krásné krkonošské pozvání jsme si dovolili vypůjčit k našemu kvízu. Co je vlastně nářečí? Je to nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími.
-
Nářečí se podobá reliéfu krajiny. Kde se začínají zvedat hory po okrajích Čech, tam nářečí zůstává
Dnes je s námi v rozhlasovém studiu naše krkonošská redaktorka, milá kolegyně a spolupracovnice Eliška Pilařová. Budeme se spolu povídat o krkonošském nářečí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.