Ptáci jsou lidem podobnější víc než někteří savci, říká Vermouzek z České společnosti ornitologické

1. květen 2022

„Člověk je fascinován ptáky od starých dob, a to včetně toho, že nás fascinuje létání,“ tvrdí ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek a zdůrazňuje: „Ptáci jsou lidem podobnější, než si myslíme. Dokonce jsou nám podobnější než řada savců. Jsou totiž jako lidé vizuální a sluchoví tvorové, to znamená, že pro ptáky jsou důležité ty stejné smysly jako pro nás. Zatímco valná část savců se orientuje čichem, má noční aktivitu a tolik se lidem neukazují.“

Jenže zatímco člověk představuje jen jeden druh, ptáci se dělí na deset tisíc druhů.

Čtěte také

„A každý se chová trochu jinak, každý jinak využívá prostředí, ve kterém žije. A každý se také jinak zvládá vyrovnat s lidským prostředím: zatímco vlaštovky nemají v soužití s člověkem problém, tak opačným příkladem je tetřev hlušec, pro kterého je příliš mnoho lidí ohrožením,“ zdůrazňuje Vermouzek a k vlaštovkám dodává:

„Vlaštovka je souputníkem člověka po tak dlouhou dobu, že ji vnímáme jako součást lidské kultury. A těch, které by hnízdily mimo blízkost člověka, je naprosté minimum. Bavíme-li se tedy o našich vlaštovkách obecných, protože vlaštovek je mnohem více druhů a ne všechny to mají stejně.“

Příroda není zoo

V zimě řada lidí ptákům chystá krmítka. „Tím jsme užiteční konkrétním jedincům, kteří na to krmítko chodí a my jim můžeme opravdu zachránit život. Také je krmíme proto, abychom z toho měli radost,“ chválí Vermouzek.

Čtěte také

Jenže ptáci potřebují víc než krmítka. „Když se podíváme na úroveň populací, na úroveň ochrany druhů a životního prostředí, tak tam přikrmování žádné místo nemá. To bychom se spíš měli snažit o to, aby prostředí, ve kterém žijeme a ti ptáci s námi, bylo v takovém stavu, aby ptáci mohli dlouhodobě přežít i bez toho, aby se o ně někdo staral. Příroda kolem nás není zoologická zahrada,“ zdůrazňuje šéf České společnosti ornitologické.

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

A zdůrazňuje, že největším problémem pro život ptáků v Česku je intenzivní zemědělství. „Skupina ptáků, která nejvíc snižuje svoji početnost, jsou ptáci zemědělské krajiny. Jakými způsoby k tomu dochází, jsou rozdílné pro skřivana, čejku nebo koroptev, ale výsledek je stejný: mizí závratným tempem,“ říká Vermouzek s tím, že část ptáků nachází útočiště na okrajích měst v místech, která jsou určená k zástavbě a už se na nich nehospodaří. Jenže i tyto plochy mohou brzy zmizet.

Pozor na krmítka

Česká společnost ornitologická spoléhá na spolupráci s veřejností, říká Vermouzek: „Nedávno jsme spustili projekt občanské vědy – sledování nemocných a uhynulých ptáků. Jakékoli takové ptáky je možné nahlásit přes naše webové stránky a my budeme alespoň přibližně vědět, co se kde děje. Z jednotlivého nálezu nemůžeme přesně říct, co se stalo, ale můžeme odhadovat.“

Čtěte také

Ornitologové tak získají povědomí třeba o tom, jak se mezi ptáky šíří nakažlivé nemoci. A pro majitele krmítek to také může být signál, pokud uvidí v okolí svého krmítka uhynulého ptáka, třeba zvonka.

„Okamžitě přestat krmit, abychom chorobu mezi ptáky neroznášeli, nepřipravovali jim smrtelnou past,“ nabádá Vermouzek a přidává radu, jak zacházet s uhynulým ptákem:

„Vyfotit a potom hygienicky rozumným způsobem ptáka odstranit, třeba zakopat nebo i hodit do popelnice. Těch nemocí, které jsou přenosné z ptáků na člověka, tolik není. Při základní hygieně bychom se neměli ničeho bát.“

Co může ptákům zemědělské krajiny pomoci? A co se dá z chování ptáků na krmítku vyvozovat? Poslechněte si celé Hovory.

autoři: Eva Hůlková , kac
Spustit audio

Související